Historický přehled vývoje organismů včetně člověka

prvoústí – naproti buněčným ústům se prolomí řiť, druhoústí – naproti se prolomí ústa, a tak se ta první zacelí a vedle se prolomí buněčná řiť.

a) prvoústí
– živočichové s nepravou tělní dutinou
schizocel – soubor mezer mezi parenchymatickými buňkami ,
např. ploštěnci
pseudocel – buňky mezi listama odstoupily z povrchu, tím se tam
dostal i plyn, takže jsou takový nafouknutý, např. hlísti

– živočichové s pravou tělní dutinou – coelomem
artikuláta – váčky se neslily, a tak vznikli např. kroužkovci, kteří mají
uzavřenou CS
dále sem patří členovci, kde je článkování nepravidelné
( heteronomní), je zde patrný rozsáhlý vývoj – od trilobitů
po klepítkatce. Nejvýše jsou ale vzdušnicovci ( let,
smysly, instinkty, společenstva …)
anartikuláta – nečlánkovaní, např. měkkýši, u nichž jsou vývojovým
maximem hlavonožci, kteří se zdokonalili kvůli
dravému způsobu života ( pohyb, smysly.. )

b) druhoústí – vznik z vakovitých žahavců na vyšší úrovni

1. linie vedoucí k ostnokožcům, kde se znovu objevuje paprsčitá souměrnost, malá pohyblivost nebo dokonce přisedlost – hadice, lilijice, hvězdice, sumýši, ježovky..
2. linie křídložábří, polostrunatci (prvohory)
– kalcichordáti – vyvrcholení vymřelých a vyspělých ostnokožců, kteří měli bilaterální souměrnost a vnitřní kostru zpevněnou CaC03, žaberní štěrbiny,..
– ukázalo se, že velcí konkurenti jsou vyvíjející se obratlovci a lepší kostra z fosforečnanu.

Na začátku prvohor dominují vodní obratlovci – pancířnaté ryby, paryby a vlastní ryby.
Na konci prvohor se vyvíjejí lalokoploutvé ryby, které mají naznačen vývoj plic, které
jsou otevřeny do jícnu, mají svalové násadce. Vývojem těchto ryb se dostáváme
k obojživelníkům.