Horniny usazené a přeměněné
Organogenní usazeniny
Organismy se podílejí na mechanickém i chemickém zvětrávání. Člověk je také vnější geologický činitel.
Organismy se na odnášení hornin podílejí opravdu málo. Výraznější je však jejich tvořivá činnost, kdy se hromadí odumřelá těla rostlin, živočichů, jejich schránek a koster a ty pak tvoří souvrství organogenních usazenin.
Vápenec – vzniká činností korálů na dnech teplých moří. Ve vápenci je obsažen hlavně kalcit, který obsahuje jílovité a křemičité příměsi. Využití je výroba cementu, vápna a obkladový kámen.
Dolomit – je hornina, která obsahuje hlavně uhličitan vápenatý a hořečnatý.
Hořlavé organogenní usazeniny jsou:
Rašelina, která vznikne ze zbytků odumřelých rostlin pod vodou s nedostatečným přístupem vzduchu. Vznikne tam, kde je nepropustný podklad a hodně srážek. Hlavně Jihočeská pánev, Polabí, Krkonoše, .. využívá se v zahradnictví, lázeňství.
Uhlí vzniklo prouhelněním rostlinných zbytků za nepřístupu vzduchu, působením tlakových sil a vyšší teploty v hlubších vrstvách ZK. Z kapraďorostů vzniklo černé uhlí (stovky mil. let) a z jehličnanů a listnáčů hnědé uhlí (desítky mil. let).
Na dnech klidných mořských zálivů se usazovaly s bahnem zbytky drobných živočichů a rostlin a za nepřístupu vzduchu byly rozloženy pomocí bakterií na zemní plyn, ropu a zemní vosk nebo asfalt. Vlivem teploty a tíhy nadložních vrstev pak došlo k přesunu těchto ložisek a ty se pak hromadily pod nepropustnými vrstvami v pórovitých horninách.
Chemické usazeniny
Chemickým zvětráváním vznikaly roztoky látek, které se vylučují krystalizací nebo usazováním v podobě sraženin. V oblastech, kde jsou organogenní vápence vznikají vysrážením vody z uhličitanu vápence chemického původu. Voda obsahující ox. uhličitý pak vápence rozkládá a vznikají roztoky hydrogenuhličitanu vápenatého. Na povrchu vápencovitého tělesa se vytvářejí ostré rýhy a výčnělky – škrapy. Vznikají pak krápníky, záclony, povlaky..
Z pramenů s ox. uhličitým a hydrogenuhličitanu vápenatého se za spolupůsobení rostlin a organismů vylučuje travertin (pórovitý vápenec), který se využívá jako obkladový kámen.
V mořských zátokách, kde vládne suché podnebí se usazují ložiska solí.
Sádrovec je dihydrát síranu vápenatého, jehož pálením vzniká sádra, cementová příměs.
Vysrážením železitých látek z vody do moří a jezer vznikají železité usazeniny jako je :
Krevel –hematit, červená barva i její vryp, ložiska mezi Phou a Plzní.
Hnědel – limonit, hydratovaný ox. železitý. Kusovitý, zemitý, rezavě hnědý, žlutohnědý vryp.
