Houby, žahavci

Žahavci
– vodní, hlavně mořští živočichové s paprsčitě souměrným tělem, kteří vývojově zůstali
na úrovni gastruly.
– na povrchu těla mají žahavé buňky, tzv. knidoblasty
– jejich velikost se pohybuje od mm po m.

Rozeznáváme u nich dva tělní typy :
1) Polyp – který je nožním terčem přisedlý k podkladu a jehož ústní terč je lemován chapadly, ústní otvor je zároveň vyvrhovacím otvorem, má válcovité tělo s dutinou, což je láčka.
Jeho tělo je dvojvrstvé, tvořené ektodermem, což je pokožka s nervovými buňkami,
smyslovými, žahavými buňkami a podélnou svalovinou. Typ nervové soustavy je difúzní ( rozptýlená ), buňky jsou spolu propojeny, a tak když je nějaký vzruch, tak reaguje celé tělo. Endodermální vrstva obsahuje trávicí, žlaznaté, nervové a svalové buňky.
Projevuje se zde střídavé rozmnožování.

2) Medúza – je zde veliký vývoj mezogley, tělo má tvar zvonu. Na chapadlech jsou žahavé buňky, má rozptýlenou NS, mnohem vyspělejší než u polypa. Po obvodu jsou ganglia, shluky nervových buněk. Jsou to světločivné orgány a statocysty ( polohové buňky ).
Jejich trávicí soustava už je taky trošku vyspělejší – gastrovaskulární soustava, zabezpečující rozvod živin rozpuštěných v tekutině ( cévně-trávicí). Pohlavní orgány jsou zespodu těla, jsou to takové zduřeniny.

Rozmnožování
Střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování.
– nepohlavní – pučením nebo strobilace, což je proces, který probíhá u medúzovců. Ve stádiu polypa se opakovaně zaškrtí konec s rameny, oddělí se, otočí a vznikne medúza. Ty se pak rozmnožují pohlavně a cyklus se opakuje

– pohlavní – z oplozeného vajíčka vznikne larva (planula), která nejčastěji přisedá a dává vznik polypu.