Kruhoústí, paryby, ryby

Třída : Ryby – stavba těla – pokračování
Trávicí soustava – ústa jsou umístěna podle způsobu hledání potravy, mají ozubené čelisti, nepohyblivý jazyk, hltan, jícen, žaludek, střevo, řitní otvor před řitní ploutví (kloaka pouze u bahníků). Často mají slepé přívěsky střeva, které zvěršují trávicí plochu, velká játra, produkující žluč..
Dýchací soustava – mají žábry na 4 párech žaberních oblouků. V žaberní dutině jsou kryté skřele. Voda prochází ústy, k žaberním lupínkům, pak dojde k výměně dýchacích plynů a skřelovým otvorem voda vytéká ven. Někdy mají i přídatné dýchací orgány na atmosférický kyslík. Plynový měchýř je vychlípenina jícnu plněná plynem vylučovaným zvláštními cévami v jeho stěnách. Slouží u dvojdyšných jako dýchací fce, ale u ostatních to je hydrostatický orgán. Někdy je spojen s labyrintem vnitřního ucha – rezonátor.
Cévní soustava je složena ze srdce (1 předsíň, 1 komora), kterým protéká pouze odkysličená krev do žaber. Červené krvinky jsou oválné a mají jádro.
Vylučovací soustava – mají párové ledviny (prvoledviny) pod páteří, močovod a močový měchýř. Je spojena s rozmnožovací soustavou a tvoří urogenitální systém.
Jsou to většinou gonochoristé v době tření se objevuje i dimorfismus (zbarvení). Oplození je vnitřní i vnější. Někdy putují na trdliště, aby se mohly vytrdlovat :-), pečují o potomstvo. Vajíčka jsou jikry.
Ryby rostou celý život.

Podtřída : Dvojdyšní
Je to pozůstatek staré prvohorní skupiny. Jsou sladkovodní a žijí v tropech. Při letním vysýchání vody si v bahně vytvářejí komůrku, v níž přečkají i několik měsíců a dýchají plicními vaky vzdušný kyslík. Jejich primitivní znaky jsou, že mají převážně chrupavčitou kostru, přetrvávající chordu a ve střevě mají spirální řasu. Mají také znaky připomínající obojživelníky jako jsou kloaka, počínající rozdělení předsíně, larvy mají keříčkovité vnější žábry. Je jich pouze 6 druhů. Patří sem např. bahník australský nebo bahník americký. Mají difycergní ploutev.
Podtřída : Lalokoploutví
Jediný mořský druh, označovaný jako žijící fosílie – latimérie podivná . Lalokovité ploutve nasedají k tělu násadci a mají dobře zkostnatělou lebku. Latimérie byla chycena u pobřeží Afriky r. 1938.
Podtřída : Paprskoploutví
Vývoj ploutví s ploutevními paprsky. Mají redukovanou svalovinu a vyvíjí se u nich kůže. Nemají plicní vaky.