Krytosemenné rostliny (přehled a char. znaky význam. čeledí)
Opylení a oplození – pylové zrno se zachytí na blizně, buňka rozmnožovací vnikne do cytoplazmy buňky vyživovací a pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku, v níž se diferencuje buňka láčková (vegetativní) a dvě spermatické buňky (samčí gamety) Po proniknutí láčky klovým otvorem dochází k dvojitému oplození, kdy jedna samčí gameta splývá s buňkou vaječnou a druhá s jádrem zárodečného vaku. Vaječná buňka se po oplození mění v zygotu, která se dále vyvíjí v zárodek (embryo). Z oplozeného jádra zárodečného vaku vzniká triploidní živné pletivo-endosperm, který zajišťuje výživu embrya.
Plod je rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin zajišťující výživu a ochranu semen během zrání a často i jejich rozšiřování. Pravé plody vznikají přeměnou pestíku, na stavbě nepravých plodů se vedle plodolistů podílejí i jiné části květu. Dělíme je na plody suché (pukavé- měchýřek, lusk,šešule, šešulka, tobolka nepukavé- nažka, číška, oříšek, obilka poltivé- struk, dvounažka, tvrdka ) a dužnaté (bobule, peckovice, peckovička, malvice).
Srovnání vývojově původních a odvozených znaků krytosemennýchrostlin
Znak – původní – odvozený
Postavení květních částí – ve šroubovici (spirální) – v kruhu (cyklické)
Květní lůžko – prodloužené – zkrácené, ploché
Počet květních částí – velký, neurčitý – malý, určitý
Pohlavnost květů – oboupohlavné – jednopohlavné
Květní části (K,C,A) – volné – srostlé
Gyneceum – apokarpní – cenokarpní
(více jednoplodolistových (Jeden pestík z více
pestíků) – plodolistů)
Postavení semeníku – svrchní – (polo)spodní
Krytosemenné rostliny se dělí do dvou tříd, na dvouděložné a jednoděložné . Mezi oběma skupinami nejsou ostré hranice. Prakticky žádný ze znaků není absolutně stálý.
