Prvoci

Kmen : Nálevníci
Jejich aktivní stádia se objevují v nálevech ze sena a trávy. Když totiš žijí na trávě a ta je usušena, tak vytvoří cysty a ve vodě se pak znovu zaktivují. Pelikula nálevníků je velice silná, tvořená dvojitou membránou. Nese pravidelně rozmístěné pohybové organely – řasinky, které se svou stavbou podobají bičíků. Mají také dva typy nestejnocenných jader ležících vedle sebe. Je to jádro vegetativní, které řídí životní fce kromě rozmnožování. To má na starosti totiž druhé jádro – jádro generativní. V silné pelikule můžeme najít zeslabená místa, kterými nálevníci přijímají potravu nebo ji vylučují a sice buněčná ústa a buněčnou řiť. Trichocysty jsou váčovité organely obsahující látky s charakterem buněčných jedů. Při podráždění svůj obsah vystřelují a ten ve vodě tuhne v rosolovité vlákno.
Pod pelikulou se nachází řada jemných bílkovinných vláken, které spojují báze řasinek a vedou podráždění a koordinují jejich pohyb. Nejvýraznějšími jsou v cytoplazmě jádra a pulzující vakuoly.
Nepohlavní dělení se uskutečňuje příčným dělením nebo nerovnoměrně pučením. Pohlavní rozmnožování probíhá konjugací.
Dva jedinci se k sobě přiloží buněčnými ústy, vegetativní jádra se rozpadnou a generativní prodělají meiózu. Oba jedinci si haploidní jádra vymění. To pak splyne s vlastním haploidním jádrem. Poté se vytvoří původní jaderný aparát.
Trepka velká, bobovka, vejcovka, vířenka, mrskavka, keřenka..
Dále sem patří např. bachořci, kteří žijí v bachoru a čepci žaludku přežvýkavců. Štěpí nestravitelnou celulózu na stravitelné sacharidy.