Vnější geologičtí činitelé

C) Kryogenní
Hlavní exogenní činitel polárních krajích a ve velehorských oblastech, hlavním modelačním činitelem je voda v pevném skupenství. Sněžníky jsou místa, kde trvale zůstává sníh a postupně se mění na led. Sněžná čára je hranice, nad kterou vznikají sněžníky, což je vyživovací oblast ledovců. Sníh se postupně mění na ledovcový led a podle velikosti dělíme ledovce na :
– pevninské – jsou to zásobárny vody, ovlivňují podnebí
– šelfové – navazují na pevninský, jsou to vlastně zamrzlá šelfová moře (Severní led. oceán)
– horské – vyplňují údolí horských masivů (Himaláje, Pamir, Kavkaz)
– plošné – pokrývají oblasti plochých hornatin

Horský ledovec má dvě části, skládá se z vyživovací oblasti (sběrná pánev hromadícího se sněhu) a z ledovcového splazu, což je část ledovce pod sněžnou čarou.
Pohyb způsobuje výmolnou činnost a tvoří erozní tvar – kar, což je skalní kotel obklopený ze 3 stran a čtvrtá je tvořena ohlazeným stupněm. Charakteristické ledovcové údolí je trog, který má profil písmene U.
Fjord je zase zvláštní typ ledovcového údolí, jsou to dlouhé, hluboké zálivy, vzniklé činností okrajových splazů pevninských ledovců.
Ledovcová eroze, tzv. exarace, je proces, kdy se ledovec vrývá do podkladu a tvoří tzv. exarační rýhy a ohlazováním (deterzí) obrušuje tzv. obliky. Soubor hmot dopravovaných před ledovcem se nazývá moréna a tu dělíme na čelní, boční, spodní, střední a vnitřní.

D) Větrné (eliocké)
Vítr způsobuje hlavně v oblastech s nedostatečným rostlinným porostem odnos, transport a akumulaci (ukládání) částic. Písečná zrna narážejí na stěny skla, a tak je obrušují a vznikají skalní okna, brány, hřiby, poklice, stolové hory, římsy a města. Tvoří se také drobné čeřiny, duny, písečné přesypy. Jemné prachové částice unášené na velké vzdálenosti jsou spraše.