Sluch a rovnováha

Sluch a rovnováha
Sluchový orgán je tvořen dutinou vnitřního ucha, které má kostěný labyrint. Ten je vyplněn perilymfou a v něm je blanitý labyrint (soustava dutých chodeb, kanálků a váčků) jež obsahuje endolymfu. V blanitém labyrintu jsou dva váčky utriculus a sacculus, z něhož se vychlipuje lagena (také váček). Principem vnímání rovnováhy a sluchu je přítomnost senzorických buněk v těchto váčcích, které jsou naplněny hlenem, jež v sobě obsahuje drobné vápenité krystalky – statokonie (ryby mají velké sluchové kaménky). Původně sloužil tento orgán pro vnímání polohy.

Přenos zvuku z vnějšku zajišťuje střední ucho (je vyvinuto z prvního žaberního oblouku), u červorů je značně redukováno, u ocasatých částečně (chybí bubínek a Eustachova trubice). Na povrchu kůže je bubínek – vnější membrána, na kterou se napojuje jediná sluchová kůstka columella, která dále vede až ke kostěnému labyrintu vnitřního ucha. Na místě jejich dotyku dochází v průběhu fylogenetického vývoje ke ztenčení labyrintu a vytváří se tzv. oválné okénko. U ocasatých je toto kruhové okénko spojené kůstkou operculare s lopatkovým pásmem, čímž se vibrace podkladu přenáší do vnitřního ucha.

Nejdokonalejší sluchové ústrojí mají žáby, u zemních druhů (Bombina, Pelobates – kuňky, blatnice). Žáby mají velký bubínek po stranách hlavy a možnost směrového vnímání. Vnější ucho obojživelníci nemají (vyjma skokana thajského Rana cavitympanum, který má bubínek pod povrchem kůže).

Čich a chuť
Primární čichové buňky jsou uloženy ve váčcích v přední části hlavy. U obojživelníků jsou velmi dobře vytvořeny navíc chemoreceptory v pokožce jako nervová zakončení. Vyšší obratlovci je na povrchu kůže již nemají. Vnímání chuti se soustřeďuje do sliznic zejména ústní dutiny a nosu. Receptory chuti mají podobu chuťových pohárků. Vytváří se nosní dutina z vnějškem spojená vnějšími nozdrami a s ústní dutinou je spojena párem vnitřních dutin – choan. Vlastní čichový epitel je soustředěn v nosní dutině se smyslovými buňkami – olfaktoreceptory, které jsou na konci opatřeny čichovými vlákny. Ve sliznici nosu jsou Bowmanovy žlázy jež produkují hlen, ve kterém se rozpouští ze vzduchu přijaté substance. Tento systém je funkční i ve vodě, ovšem u vodních forem se nevytváří hlenová vrstva – zpracování chemických „poslů“ se děje rovnou z vody.
Jako u prvních obratlovců se vytváří Jacobsonův orgán, který má fci přídatného čichového ústrojí a má podobu slepých váčků v nosní dutině. Má za úkol analyzovat vjemy získané z kořisti držené v čelistích.