Třída : Hmyz (Insecta)

10. řád: Hymenoptera (Blanokřídlí)
endopterygotní neoptera s kousacím ú. ú. (často upravavené na lízavé), charakteristická reduk. žilnatina, křídla koaptovaná háčky. 1. zadečk. čánek obvykle ostře oddělen od 2. čl. a nasedá na středohruď. Larva je housenice u Symphyta a beznohá u Apocrita. Pupa nekousací, obvykle volná. Hlava: hypognathní, oči velké, ale mohou být redukované (mravenci). Tykadla velmi různá, ú. ú. kousací, ale u včel prodloužené komponenty k přijímání nektaru, vytváří se lízavě savý sosák, ale kousací fikce zachována. Hruď: s char. inkorporovaným 1. zad. čl. s hrudí (s vyjímkou primitivních skupin). Mesothorax největší. Nohy různé od kráčivých po specializované (sběr pylu, dravé nohy). Křídla tuhá a průsvitná, bezkřídlost častá (dělnice mravenců). Žilnatina charakteristická, vytváří několik uzavřených polí. Zadeček: 1. čl. viz výše, u Symphyt bez zúžení mezi 1. a 2. čl., u Apocrit se zúžením, vzniká stopkatý zadeček (termoregulace). Všech 10 zadeč. čl. patrných jen u primitivních skupin,jide navenek jen 5-6 čl. (obdoba jako u vyšších Dipter). Kladélko velmi charakteristické: pilovité u Symphyta, velmi dlouhé u „Terebrantia“, u „Aculeata“ přeměněno v žahadlo (omračuje kořist, obranná fce). Biologie, Význam: patří mezi nejvýznamnější hmyz (škůdci, bioregulátoři v ekosystémech, užitkový hmyz, opylovači). Larvy velmi různé, od housenic, přes spec. larvy parazitických skupin po beznohé u sociálních skupin. Výživa larev prim. skupin (Symphyta) je rostlinná, u nesociálních Apocrit samice chystá potomstvu potravu ve formě omráčené kořisti. U sociálních skupin je larva vyživována dělnicemi. U parazitů žije paraziticky, resp. parazitoidi. Nejprimitivnější Apocrita jsou právě parazitoidi, pak vývoj přes omračování kořisti po sociální život.
1. podřád Symphyta (Šíropasí)
s řadou fytofágních škůdců: Pilatky (Tenthredinidae), např. pilatky švestková, jablečná, šlutá, rybízová. Ploskohřbetkovití (Pamphiliidae) s širokým plochým tělem a nitkovitými tykadly, s řadou škůdců stromů. Bodruškovití (Cephidae) – bodruška obilná, škodící na obilovinách. Hřebenulovití (Diprionidae) s plochým tělem a hřebenitými tykadly s řadou lesních škůdců (hřebenule borová). Pilořitky (Siricidae) s největšími druhy, řada škodí.
2. podřád: Apocrita (štíhlopasí)
kromě vyjímek (žlabatky – Cynipidae), jsou draví nebo nektarofágní. Významní bioregulátoři: lumci (Ichneumonidae) s 3 000 našimi druhy, dále lumčíci (Braconidae) u nás 1 000 druhů, chalcidky (Chalcidoidea) u nás 1 400 druhů a vejřitky (Proctotrupoidea) u nás 300 druhů, nejvýznamnější (biol. boj) jsou např.: mšicomaři, drobnělky (Trichogramma), pukličník štítenkový (Prospaltella perniciosi). Dále početná skupina žahadlových: mravenci (Formicoidea) u nás přes 100 druhů, vosy (Vespoidea), včely (Apoidea), kam patří též čmeláci.