1.4 Vlastnosti společné všem živým soustavám
8. Dědičnost a proměnlivost. Dědičností rozumíme schopnost přenášet dědičnou informaci uloženou v molekulách DNA (deoxyribonukleové kyseliny) z jedné generace na druhou. Při rozmnožování zpravidla v potomstvu vznikají různé odchylky, kterými se liší od rodičovských organismů proměnlivost (někteří potomci mohou být i životaschopnější než jejich rodiče).
9. Růst a vývoj. Všechny živé organismy mají v delším časovém úseku schopnost vývoje, během něhož si druhy osvojují nové, efektivnější způsoby získávání a využívání dostupných zdrojů látek i energií. Každý org. prochází během života mnoha kvantitativními a kvalitativními změnami = růst a vývoj, jsou navzájem neoddělitelné.
1.5 Systém – principy taxonomie
1. alfa-taxonomie se soustřeďuje na charakteristiku, pojmenovaní vymezení druhů.
2. beta-taxonomie vytváří přirozenou vyšší klasifikaci – příbuznost znaků
3. gama-taxonomie studuje evoluci a vznik druhů (specializace druhů)
Znak je základní pojem taxonomie, je to jakákoli vlastnost organismu. Taxonomický znak je vlastnost s rozmanitostí. Stav (t.z.) je daná situace znaku.
Hierarchické systémy: Linnéovská klasifikace: je soustava kategorií různé úrovně, kterou sestavil Carl Linné. (Říše-kmen-oddělení-třída-řád-čeleď-rod-druh.)
Taxon: systematická jednotka tvořená skupinou organismů, pro které je společný určitý stupeň příbuznosti a které se svými znaky odlišují od jiných systematických jednotek stejné úrovně.
