28.3 Radioreceptory
Zrak:(exteroreceptor, fotoreceptor)
Receptorové buňky – tyčinky a čípky – jsou citlivé na světelné podněty. (malé spektrum 400-700 nm). Díky duhovce /iris/, která rozšiřuje a zužuje zornici regulujeme množství světla přicházejícího do oka, pomocí čočky zase vzdálenost pozorovaného předmětu /akomodace čočky/.
Typy očí:
a) Komorové oko – až stamiliony receptorových buněk (tyčinky – citlivé na světlo, fotoreceptory v noci, čípky – citlivé na barvy při dostatečném osvětlení). Opětovné soustředění světelných vln po průchodu optickým systémem – převrácený zmenšený obraz. Světlo přicházející na sítnici nejprve prochází vrstvou gangliových buněk, pak vrstvou bipolárních buněk (soustředění nervových drah jdoucí pak do buněk gangliových → společně vytváří zrakový nerv), odráží se a teprve pak dopadá na tyčinky a čípky = inverzní oko. (U kočky je ten odraz tak zesílen, že se nám v noci zdá, že jí svítí oči)
Stavba oka: Tyčinka a tři typy čípků (citlivé na červené, zelené a modré světlo) obsahují fotopigmenty tvořené bílkovinou opsinem vázanou na molekulu retinalu (chromatoforu, má podobné složení vitamínu A, který je tak provitamínem pro dobrou činnost oka). Retinal je měněn (molekulární konfigurace) světelnou energií (z cis- na trans-). Tak se stává nestabilní, rozpadá se a přes několik mezistupňů se mění zpět na fotopigment. Tím, se změnami sodíkového proudu, vzniká akční potenciál. Opsin je různý na tyčinkách a čípcích. Ovlivňuje citlivost vlastních receptorových buněk.
