3.3.1 Blastogeneze
1. rýhování vajíčka – začíná vniknutím spermie a splynutí jader – mitóza – mnohobuň. Útvar. Nové bb blastomery nerostou, útavr tedy nemění velikost.
– ke konci rýhování vzniká morula
– vycestováním vnitřních bb k povrchu vzniká konečné stádium rýhování – blastula, útvar tvořený vrstvou bb – blastodermem obklopující prvotní tělní dutinu – blastocoel.
– U placentálních savců je konečným stádiem rýhování blastocysta, rozlišená na vnitřní embryoblast (základ zárodku) a vnější trofoblast (vytvoří se z něj chorion).
2. Gastrulace – tvoří se zárodečné listy, vzniká gastrula – součásti:
– ektoderm (vnější zárodečný list, je vždy)
– mezoderm (střední zárodečný list, vzniká ve většině případů)
– entoderm (vnitřní zárodečný list, vzniká vždy)
Ektoderm a mezoderm mohou vznikat vchlipováním (invaginací) nebo vcestováním (imigrací) některých blastomer do blastocoelu. Výsledkem je prvostřevo (gastrocoel) komunikující s okolím pomocí prvoúst (blastosporu). Mezoderm vzniká nejčastěji vychlípením části entodermu do blastocoelu za vzniku coelomových váčků.
Podle počtu zárodečných listů dělíme živočichy na:
A) Diblastica – 2 zárodečné listy (ekto- a entoderm), žahavci.
B) Triblastica – 3 zárodečné listy, vývojově dokonalejší, mohou být:
