7.5.3 Sexuální reprodukce
• ovariola je složena z většího počtu folikulů (váčků) z epitelové tkáně, uvnitř kterých se vyvíjejí vajíčka
• panoistická vajíčka jsou vyživována pouze z folikulární tkáně (primárně bezkřídlí)
• polytrofní ovarioly – každý oocyt je vyživován ještě nutritivními buňkami (motýli, dvoukřídlý hmyz, podřád masožravých brouků Adephaga)
• telotrofní ovarioly – nutritivní buňky soustředěny v koncové části ovariol a jsou napojeny na vajíčka vyživovacími vlákny (blanokřídlí, ploštice, část brouků – Polyphaga)
• varlata mají charakter vaků
• samci často lepí sperma do ochranných spermatoforů
• samice mají většinou vyvinuto kladélko, které je využíváno při páření a kladení vajíček
Ostnokožci
• gonochoristé s vnějším oplozením (kromě hadic)
Obratlovci
• gonochoristé (hermafrodité jsou jen některé sliznatky, některé ryby a obojživelníci)
• u čtyřnožců (Tetrapoda) mimo savce se vyvinul společný vývod pohlavních orgánů a vylučovací soustavy – kloaka
• gonodukt samců se vyvinul z Wolfovy chodby urogenitální soustavy
• varlata a nadvarle se nacházejí obvykle u hřbetní strany těla, někdy ale vystupují z tělní dutiny do kožního váčku (šourek)
• u vaječníků (ovarium) samic někdy dochází ke splývání, jejich gonodukt (vejcovod) vznikl přeměnou Müllerovy chodby vylučovací soustavy
• u savců ústí vagina spolu s močovou trubicí do společného močopohlavního vývodu
• z dolní části vejcovodu se vyvinula děloha
• primitivně vznikly dvě dělohy (hlodavci, chudozubí), kdežto u odvozených skupin jako u primátů a některých netopýrů došlo ke splynutí na jednu dělohu