19. Vývoj, stavba a činnost oběhové soustavy

• Charakteristika tělních tekutin
• Tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických látek
• Jejich základní složkou je voda: tělo obsahuje asi 42 litrů vody, přičemž v buňkách jsou uloženy 2/3 objemu vody a 1/3 je mimo buňky
• Intracelulární tekutina je tekutina uložená v buňkách – obsahuje velké množství iontů K+, menší množství Mg2+ a iontů fosforečnanových
• Extracelulární tekutina obsahuje značné množství iontů sodných, chloridových, menší množství iontů vápenatých i hydrogenuhličitanových, glukózu, mastné kyseliny, ale i plyny jako kyslík, oxid uhličitý.
o mezibuněčná tekutina – tkáňový mok
o tekutinu proudící v cévách = krev a míza – lymfa, která vzniká z tkáňového moku
• Tkáňový mok tvoří vnitřní prostředí všech tkáňových buněk.
o V obsahu soli se podobá krvi, ale liší se obsahem bílkovin – obsahuje jen malé množství bílkovin, neboť stěna vlásečnic je pro ně nepropustná
• Stálý stav vnitřního prostředí se označuje jako HOMEOSTÁZA – pokus dojde k větším poruchám v homeostáze, projevuje se to vážnými poruchami v činnosti celého organismu
• Funkcí tělních tekutin je přenos látek a plynů:
o V uzavřené oběhové soustavě se látky pohybují po těle s krví
o Vlastní předávání látek probíhá ve vlásečnicích, kde se látky dostávají difúzí na základě koncentračního rozdílu do tkáňového moku a jeho prostřednictvím ke tkáňovým buňkám
• Vývoj oběhové soustavy:
o Nejjednodušší živočichové nemají žádné soustavy
o Složitější mají cévní soustavu otevřenou (krev se rozlévá po těle), např. hmyz nebo měkkýši
o Nejdokonalejší živočichové mají cévní soustavu uzavřenou (krev proudí v uzavřeném systému)

• Krev
• KREV je červená, neprůhledná tekutina
• Její objem v těle je 5,5l – Ženy mají krve asi o 10% méně, protože mají méně červených krvinek

• SLOŽENÍ KRVE
o KREVNÍ PLAZMA – 90% vody, bílkoviny, soli, hormony
o KREVNÍ TĚLÍSKA

– červené krvinky (ERYTROCYTY)
• vznikají v kostní dřeni dlouhých a plochých kostí
• 5*1012 v litru krve
• tvoří hemoglobin, který obsahuje železo, na které se váže kyslík za vzniku oxinhemoglobinu, z něhož se kyslík zase uvolňuje
• carboxyhemoglobin – místo kyslíku se naváže CO – příčina úmrtí
• červené krvinky přežívají v oběhu asi 120 dní
• stárnoucí erytrocyty jsou ve slezině a v játrech rozkládány

– bílé krvinky (LEUKOCYTY)
• 4 – 9 * 109 v litru krve
• jsou průsvitné jaderné buňky
• hrají roli v obranných reakcích organismu, proto jejich počet stoupá při infekcích, zánětech, nádorových a jiných onemocněních
• vznikají v kostní dřeni, většina má schopnost fagocytózy
• některé z bílých krvinek vytvářejí protilátky
• rozdělujeme je podle toho, jestli obsahují barvitelná zrníčka (granula)
o GRANULOCYTY – obsahují barvitelná zrníčka. Podle barvitosti zrníček je dělíme na
– NEUTROFILNÍ – nejpočetnější, představují první obrannou linii těla proti vniklým bakteriím
– EOSINOFILNÍ – menší zastoupení. Jejich počet stoupá při alergiích
– BASOFILNÍ – produkují látky, které rozšiřují cévy a mají protisrážlivé účinky (zásadité barvivo)
o AGRANULOCYTY – zrníčka neobsahují
– LYMFOCYTY – hrají roli v imunitním systému organismu
• typu B (bursa – váček u ptáků, umožňují protilátkovou imunitu – likvidují cizí molekuly)
• typu T (thymus – brzlík, protibuněčná imunita – likvidují cizí buňky)
o MONOCYTY – nezralé krevní buňky, které mají schopnost fagocytózy, nacházejí se zejména v lymfatických uzlinách, slezině a játrech
o Krevní destičky (TROMBOCYTY)
– úlomky buněk, působí při zástavě krvácení
– zástava krvácení je životně důležitý proces, který při poranění nebo jiném poškození cévy zabraňuje vykrvácení
– krevní destičky se shlukují a rozpadají na místě poškození cévy, přitom dochází k zúžení cév v poraněném místě, poté se přemění fibrinogen na fibrin, který vytvoří síť dlouhých vláken. Vznikne tzv. krevní koláč – strup, který se po čase smrští a vytlačí nažloutlou kapalinu – krevní sérum

• Imunita
• = obranyschopnost – schopnost organismu chránit se proti nákaze
o Vrozená
– druhová (nemůžeme dostat psinku), dědičná (imunita od rodičů)
o Získaná
– aktivní
• prodělání nemoci
• očkování oslabenou nemocí
– pasivní – očkován protilátkou (není stálá, musíme se přeočkovat)
• Nespecifická imunita je především činnost fagocytujících buněk, které jsou schopny pohlcovat chorobné mikroorganismy, mrtvé buňky a jejich částice
• Specifická imunita je zprostředkována specifickým imunitním systémem, v němž mají hlavní úlohu lymfocyty

• Krevní skupiny
• V membránách červených krvinek jsou přítomny antigeny označované jako aglutinogeny A a B, které mohou reagovat se specifickou protilátkou aglutininem anti-A nebo anti-B
• Rozlišujeme čtyři krevní skupiny: Kromě aglutinogenu A a B mohou existovat v membránách krvinek ještě další antigeny, z nichž nejvýznamnější je tzv. RH faktor. Jestliže je tento faktor přítomen, krev je označována jako RH-pozitivní. Zvláštní komplikace způsobené tímto faktorem mohou vznikat v těhotenství. Jestliže je plod RH-pozitivní a matka RH-negativní může vzniknout novorozenecká žloutenka

Krevní skupina Aglutinogen Aglutin Zastoupení
A A Anti-B 43%
B B Anti -A 14%
AB A i B – 6%
0 – Anti A i Anti B 37%

• Srdce (COR)
• Vývoj srdce – u ryb (1+1), u obojživelníků (2+1), u plazů (2+1) a ptáků a savců (2+2)
• = Dutý svalový nepárový orgán zajištující trvalou cirkulaci krve v cévách
• Umístěno v hrudní dutině mezi plícemi ve vazivovém pouzdře – OSRDEČNÍKU
• Vnitřní vazivová výstelka srdce se nazývá ENDOKARD, srdeční svalovina MYOKARD a vnější vazivový obal je EPIKARD
• Srdce je rozděleno podélnou přepážkou na pravou a levou polovinu
o každou polovinu tvoří síň (ATRIUM) a komora (VENTRICULUS) a vzájemně jsou od sebe odděleny cípatými chlopněmi
o mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň
o mezi levou síní a komorou je dvojcípá chlopeň
o z levé komory vychází AORTA, z pravé komory TEPNA

• Výživa srdce je zajištena věnčitými tepnami
o Pravá a levá věnčitá tepna vystupují přímo z aorty a větví se na velké množství vlásečnic
• Činnost srdce je zajištěna neustálým rytmickým smršťováním a ochabováním (systola a diastola)
• Tlaková vlna probíhající arteriální částí oběhu se nazývá tep (puls), při maximálních výkonech je tepová frekvence 180-200 tepů
• Kardiovaskulární centrum řídící činnost srdce a cév je uloženo v prodloužené míše (její činnost je ovlivňování hypotalamem a mozkovou kůrou)
• Elektrokardiogram (EKG) = zaznamenává celkové elektrické změny v srdci
• Vývoj srdce jedince – vzniká postupně, přibližují se k sobě dvě cévy, které se začnou spojovat -přibližně ve 14. týdnu začne být krev čerpána vlastním srdcem, přibližně v 18. týdnu začínají být slyšet ozvy
• Tepny a žíly jsou spojeny prostřednictvím menších cév v jeden uzavřený celek
• U člověka existují dva oběhové okruhy. Oba začínají a končí v srdci, které je podélně rozděleno na dva funkční okruhy
o Malý plicní oběh začíná z pravé komory -> poté jde pravou a levou tepnou plicní, vstupuje do plic (výměna 02 a C02), do nichž přivádějí odkysličenou krev, okysličená krev se z plic sbírá do 4 plícních žil, které přivádějí krev do levé síně
o Velký tělní oběh rozvádí okysličenou krev do celého těla a zpět k srdci přivádí krev odkysličenou, okysličená krev proudí z levé komory do aorty, rozvod krve pomocí tepen, tepének, vlásečnice, (ze srdce -> do těla, do srdce)
Ve velkém tělním oběhu rozlišujeme několik obvodů:
– Vrátnicový – shromažďuje krev procházející trávicí soustavou
– Ledvinný – prokrvuje ledviny
– Horní a dolní systémový obvod – tělní obvod zahrnující mozek, svaly, kůži, žlázy a další orgány
– Srdeční obvod – slouží k zásobování srdečních svalových buněk

• Cévy (VASAE)
• TEPNY (ARTERIE) – vedou krev ze srdce, jsou pružné, elastické, větví se na tepénky
• VLÁSEČNICE (KAPILÁRY) – tenké, průsvitné cévy, jejich stěna je tvořena pouze jednou vrstvou výstelkových buněk, jsou propustné pro plyny, vodu a některé další látky, tvoří přechod mezi tepnami a žílami
• ŽÍLY (VÉNY) – tenká stěna, vedou krev do srdce, větví se na žilky, v dolních částech těla mají kapsovité chlopně zabraňující zpětnému toku krve

• Krevní tlak
• = tlaková síla proudící krve působící na plošnou jednotku cévní stěny
• Krevním tlakem obvykle rozumíme arteriální tlak
• Krevní tlak měřený při stahu komor je systolický tlak (90-150), při uvolnění komor je diastolický tlak (60)
• systolický tlak je určen převážně srdečním výkonem, diastolický odporem v periferních cévách
• systolický tlak značně kolísá, diastolický méně
• hodnoty systolického a diastolického tlaku se vyjadřují zlomkem – normální tlak je v rozmezí 160/90 – 90/60

• Nemoci cévní soustavy
• INFARK MYOKARDU = odumření určitého úseku srdeční svaloviny způsobené úplným ucpáním věnčité tepny, která ho vyživuje

• CHUDOKREVNOST (ANÉMIE) – pokles počtu červených krvinek

• LEUKÉMIE – v kostní dřeni se hromadí velké množství nefunkčních bílých krvinek, což vede k potlačení tvorby normálních bílých a červených krvinek

• ŽILNÍ MĚSTKY (VARIXY – křečové žíly) = patologické rozšíření žil, městnání krve, vznik sraženin (trombů)

• ATEROSKLERÓZA = postižení velkých cév, ukládání cholesterolu a vápenatých solí do stěn cév

• MOZKOVÁ MRTVICE – náhlé selhání funkce mozku, způsobené uzávěrem mozkové tepny

• Mízní (lymfatická soustava)
• tvoří samostatný uzavřený systém cév, sbírá mízu tvořící se v tkáních a odvádí ji do žil v podobě lymfy, zabraňuje se tak otokům – edémům
• mízní soustava odvádí také tuky (triacylglyceroly) v podobě tukových kapének z trávicí soustavy do horní duté žíly
• mízní cévy – odvádějí mízu z vlásečnic, spojují se v mízní kmeny, jejichž soutokem vzniká hrudní mízovod, který ústí do žilní krve
• mízní uzliny – oválné útvary vyplněné lymfocyty, uložené ve vazivovém pouzdře, filtrují přicházející mízu, lymfatické uzliny jsou uloženy na krku, v podpaží, v třislech
• Slezina je největší lymfatický orgán v těle
o uložena pod brániční klenbou
o tvořena červenou a bílou dření
– v červené dřeni jsou v mezibuněčných prostorách uloženy červené krvinky.
– v bílé dřeni jsou uzlíčky s lymfocyty
– dále jsou zde monocyty, které se přeměňují na makrofágy – odbourávají množství zanikajících červených krvinek