8.1.1 Krásnoočka (Euglenaceae)
– Krásnoočka jsou autotrofní eukaryotické organismy, většinou jednobuněční volně žijící bičíkovci, kteří mají jeden nebo dva bičíky, z nichž jeden slouží k pohybu a druhý je vlečný. V blízkosti bičíků je samostatné stigma, které není součástí chloroplastů.
– Buňka je pokryta bílkovinnými proužky, které tvoří tzv. pelikulu, umožňující proměnlivý tvar buňky. Některé druhy např. rod Trachelomonas tvoří hnědě zbarvenou schránku, tj. loriku, která může být inkrustována hydroxidy železa a manganu. Na předním konci schránky je otvor pro bičíky, někdy vytváří výrazný krček. Schránka u některých druhů může být opatřená výrůstky, ostny či bradavičkami.
– Asimilační pigmenty jsou chlorofyl-a+b, karoteny a xantofyly. Zásobní látkou je paramylon, který je chemicky podobný chrysolaminaranu.
– V přírodě se vyskytují v brakických vodách, rašeliništích, v planktonu, menších eutrofizovaných nádržích, v odpadních vodách. Důležitou úlohu hrají při samočisticích procesech. Při masovém výskytu způsobují zelené vegetační zbarvení vody či zelenohnědou neustonickou blanku. Projevují se rybím zápachem, pachuť vody je nasládlá.
– Krásnoočka zaujímají izolované postavení mezi ostatními řasami, příbuznost je patrná s bezbarvými bičíkovci Bodo, Trypanosoma, Isonema (viz Flagellata apochromatica). U této skupiny existuje apochloróza, tj. dočasná ztráta asimilačního barviva působením tmy, a dále apoplastidie, tj. trvalá ztráta chromatoforů působením vysokých teplot nebo streptomycinu.
