8.3 Nálevníci (Ciliophora)

– Nálevníci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou prvoků.
– Velikost buněk se pohybuje v rozmezí 10 µm až 4 500 µm. Tvar těla je většinou oválný.
– Brvy jsou rozmístěny po celém povrchu těla nebo jen na některých částech v pravidelných řadách.
– K příjmu potravy slouží cytostoma, které je umístěno na povrchu těla, v prohlubni (atrium), v dutině (vestibulum) či v ústní dutině vybavené vysoce specializovanými skupinami brv. Existuje i předústní prohlubeň. U některých druhů je ústní dutina na předním konci rozevřena v tzv. příústní pole, tj. peristom (viz obr. 1a–b). Kromě peristomu se vyskytuje nálevkovitý útvar, tj. infundibulum. Cytostoma je umístěno terminálně, tj. na konci těla a nebo na břišní, tj. ventrální straně.
– Povrchová vrstva buňky, tzv. kortex, má složitou stavbu. Svrchní vrstva kortexu, pelikula, má různý povrchový reliéf, popř. je změněna v tuhý krunýř. Hlubší vrstvou kortexu je infraciliatura, která obsahuje kinetosomy, tj. bazální tělíska řasinek a systém fibril a mikrotubulů (kinetosomy bez řasinek – buňky jsou neobrvené).
– Řada kinetosomů a jejich řasinek tvoří tzv. kinetu (v atlasech schématicky kreslená jako linie). Kinety jsou významnou složkou ústního ústrojí, obrvení úst je hlavním vodítkem pro determinaci. Podélné tělní kinety vedoucí od předního pólu buňky k zadnímu se nazývají meridiány (taxonomický znak). Řasinky se vyskytují nejen v řadách, ale i jednotlivě jako tzv. skákací pružné štětiny. Speciálním případem je vznik cir, které vznikly spojením řasinek (skupina Hypotrichida).