8.2 Kořenonožci (Rhizopoda)

– Protoplazma kořenonožců je představována povrchovou ektoplazmou, která je hyalinní a homogenní a vnitřní endoplazmou, která je více granulovaná a rozmanitě utvářená. Ektoplazma má za úkol tvorbu panožek, endoplazma obsahuje směs granulí, vakuol a bublinek.
– Vnější povrch kořenonožců je holý, nahý a tenký, tzv. tenká plazmalema (měňavky Amoebina) či je tvořen tlustší schránkou, pouzdrem či pancířem z tektinu (tj. pseudochitin). Tato vnější ochranná schránka je zřetelně oddělena od povrchu buňky a jsou v ní uložena tělíska (kryténky Testacea).
– Kromě měňavkovitého stádia (tzv. lezoucí forma) lze v životním cyklu některých druhů pozorovat i stádia s bičíkem, které se označují jako plovoucí formy. Příkladem jsou některé paraziticky žijící druhy, např. rod Naegleria.
– Výživa je holozoická, tj. požírají pevné částice organické hmoty (bakterie, řasy, prvoci, organický detritus) či saprozoická, tj. absorpce rozpuštěných organických látek, solí a jejich syntéza v protoplazmu. Při obklopení kořisti panožkami jsou z protoplazmy vypouštěny enzymy, které natráví potravu, prostředí má nižší hodnotu pH.
– Dýchání je aerobní i mikroaerobní, tj. koncentrace 0,1 – 2 mg•l-1 O2.
– Mají schopnost encystace, při které se plazma zbaví přebytečné vody a je vyloučen vícevrstevný obal se zátkou.