Chov dojnic 1. část

Chov dojnic 1. část

Ošetřování dojnic
patří sem:
– čištění, strouhání, odrohovaní, sledování zdravotního stavu, hlídání říje, pomoc při – inseminaci, veterinárních zákrocích, porodech, dojení, ochrana proti vzájemnému odsávání mléka, zajistit klidné zacházení, tvoří nejvyšší procento z nákladů na chov dojnic

Výživa a krmení:
– KD – krmná dávka (krmivo po 1ks/den)
– musí zajistit potřebu živin a mechanické nasycení

Technika krmení:
1)Hromadné – všechny dojnice mají stejnou krmnou dávku bez ohledu na užitkovost
2) Skupinové – používá se při VKK stádo je rozděleno do skupin podle užitkovosti
3) Individuální – každá dojnice má KD podle skutečné produkce

Organizace krmení:
– nejvhodnější je krmení 2x denně ve 12 hodinových intervalech

MONODIETA:
– celý rok se krmí stejné krmivo (seno, siláž, senáž)
– mění se pouze množství jádra podle užitkovosti
– množství jednotlivých komponentů se stanoví podle skutečné hodnoty krmiv (zootechnik krmivář)

LETNÍ, ZIMNÍ:
– starší, méně vhodný způsob krmení
– LO – pastva nebo navážení zeleného krmení přímo z pole
– doplnění senem, siláži, senáži
– ZO – seno, senáž, siláž

Zakládání krmiv
Mechanizační prostředky
1) Mobilní – je častější
– spolehlivější – levnější – hlučnější – způsobuje – průvan, zápach – traktor s přívěsem, návěsem- samovyprazdňovací, samozakladací vozy
2) Stacionární – krmné linky se napojují přímo do přípravny krmiv
žlabové – pásové (nesou krmivo – dno) – s hrabicemi které hrnou (řetěz), nadžlabové – pásové, sklopné – se shrnovacím vozíkem