2) Cvičení – ANTRAX (SNĚŤ SLEZINNÁ, UHLÁK)

Jde o rychle probíhající infekční onemocnění člověka a různých druhů zvířat, které vyvolává bakterie tyčinkovitého tvaru Bacillus anthracis. Tato bakterie je mimo živý organismus dlouho schopná infekce, protože okolo sebe ve vnějším prostředí vytváří pouzdra. Tato klidová opouzdřená stádia (spóry) jsou schopna přežívat celou řadu let.

sněť = forma alimentární
uhlák = forma kožní – vytváří se tmavé skvrny na kůži => je léčitelná !

Přenos infekce na člověka

Člověk se obvykle nakazí stykem s onemocněnými zvířaty a jejich kadavery, kontaminovanou vodou, vdechnutím spór antraxu, při manipulaci s hadry, kůžemi nemocných zvířat, s vlnou, štětinami nemocných zvířat, vlnou.

** velmi rychlý účinek hlavně v plicích => proto byla v rámci bioterorismu vyvinuta prášková forma

Historický přehled

Toto onemocnění se vyskytlo kosmopolitně. V 19. století patřilo svým hromadným výskytem mezi nejobávanější onemocnění ovcí, koz a skotu, které se často přenášelo na člověka.

Spóry antraxu jako jednu z vývojových fází tohoto mikroba poprvé popsal německý lékař R. Koch v roce 1870, o 10 let později vyrobil účinnou vakcínu proti antraxu francouzský vědec L. Pasteur – vakcínu vyrobil na základě principu oslabování této bakterie pasážováním na živých půdách. Od té doby docházelo v Evropě pozvolna k ústupu výskytu tohoto onemocnění. V tropických a subtropických zemích je nadále výskyt antraxu častý.

Výskyt antraxu u člověka a zvířat v našich podmínkách

Ještě v 50. letech se u nás vyskytovali desítky případů. Po roce 1967 bylo zjištěno 9 případů a poslední smrtelný byl zaznamenán v oce 1985.

Historicky se antraxu říkalo „hadrářská nemoc“, protože se vyskytovala hlavně u lidí co pracovali v rukavičkářských závodech, koželužnách, kafilériích.

V subtropických a tropických rozvojových zemích se antrax vyskytuje u zvířat i u člověka častěji i dnes.

Obvykle se jednalo o nemoc z povolání u zemědělců, řezníků, veterinářů a hlavně u lidí, kteří přicházeli do kontaktu s hadry, syrovými či sušenými kůžemi a se srstí zvířat (rukavičkářské závody, koželužny, kafilérie). V současnosti je třeba vzít také v úvahu možnost kožní infekce z výrobků z kůže vyrobených a zakoupených v tropech, kde se antrax stále často vyskytuje.

U zvířat byl rovněž do poloviny 60. let výskyt antraxu častý. V Jihočeském kraji byly zaznamenány dva poslední případy u skotu na začátku 70. let a poslední případ antraxu u zvířat v ČR byl diagnostikován v roce 1990 na Moravě.

Aktuálnost tohoto onemocnění

Problematiku antraxu v Evropě oživila v roce 2000 epidemie 13 případů antraxu u lidí v deltě Dunaje v Rumunsku, kde zdrojem infekce byly infikované krávy a vepři a především výskyt antraxu u lidí na Floridě v souvislosti s útoky teroristů ve Spojených státech v říjnu roku 2001. Podle tisku byl historický výskyt antraxu ve Spojených státech u lidí počtem malý, podle CNN zahrnoval v minulém století pouze 18 případů a poslední případ antraxu u člověka tam byl zaznamenán v roce 1976.

Poznámka:
Na bakterii jsou vnímaví především přežvýkavci, zejména skot a také vepři. Vyvolává výrazné patologické změny je-li vdechnuta nebo se dostane s potravou do střev. Bakterie obsahuje toxiny a velice účinně likviduje okolní tkáň. Někdy ani nejúčinnější antibiotika při vnitřních formách nemají léčebný účinek. U prasat se často vyskytuje toto onemocnění v oblasti hltanu.

Klinický obraz onemocnění u lidí

1) střevní forma – obvykle vzniká po požití kontaminované potravy
2) plicní forma – vzniká nejčastěji vdechnutím kontaminovaného prachu (historický název – hadrářská nemoc) – jde o krvavý a nekrotizující zánět plic
3) kožní forma – puchýř s krvavým obsahem, který rychle roste, objeví se vřed s černým zabarvením spodiny (odtud název kožního projevu „uhlák“)

Prognóza onemocnění

V případě plicního a střevního onemocnění je prognóza velmi špatná, léčba přichází pro rychlý a těžký průběh nemoci většinou pozdě.

VE SVĚTĚ EXISTUJÍ TŘI HLAVNÍ POTRAVINOVÉ SYSTÉMY

(a) potravinový systém charakterizovaný nízkým finančním příjmem rodin na venkově, v těchto podmínkách žije velké procento lidské populace
– V tomto systému si většina lidí produkuje potraviny sama nebo je kupuje z místních zdrojů.
– Problémem zůstává osobní hygiena a prevence sekundární kontaminace potravin.
– Vzhledem k nedostatečné ochraně stád před nemocemi jsou časté též zoonózy u lidí ať již získané přímým stykem se zvířaty nebo alimentárně potravinami. Na první místo je nutno zmínit brucelózu, echinokolózu a invazi tasemnice Taemiarhynchus saginatus, případně Taenia solium.
– Výroba a zpracování potravin podomácku je zde velmi rozšířenou praxí. Stále větším probléme se v mnoha zemích stává akutní nedostatek dřeva jako následek deforestace rozsáhlých území a využívání dřeva k jiným účelům. Tato praxe negativně ovlivňuje hygienu připravované stravy, včetně nedostatečné uvaření masa a přivádění mléka a vody k bodu varu.
– Za výše uvedených okolností nejen maso a mléko, ale i jiné potraviny se vymykají z větší části jakékoliv úřední kontrole a proto jedinou možnou strategií ke zvýšení nezávadnosti potravin je soustavná výchova obyvatelstva.

(b) potravinový systém charakterizovaný rodinami s nízkým příjmem v městských oblastech rozvojových zemí
– Distribuční systém je závislý na velkém počtu malých krámů a obchodů, obchodníci jsou zpravidla chudí, schopni financovat malé množství potravin, nemají vhodné skladovací prostory, obchodní část je často používána i k jiným účelům – tato situace často vede k velkým závadám v hygieně potravin.
– Osobní hygiena těchto prodavačů je minimální, často nemají přístup ani k nejzákladnějším hygienickým zařízením, včetně toalet a vodě.
– V tropech vysoká teplota a vlhkost vzduchu vede k rychlému pomnožování primární a sekundární mikroflóry.
– Hygienická kontrola těchto podniků zásobovací sítě je do jisté míry nereálná. Jejich majitelé nebo provozovatelé nemají v zásadě dostatečný kapitál ke zlepšení sanitačních a hygienických podmínek, ve který provozují svoji živnost.
– Většina zdrojů, které jsou k dispozici, by se měla zkoncentrovat na výchovu všech obyvatel.
– Příměstská obydlí sebou přinášejí hromadění odpadků, otevřené kanalizace, velké seskupení osob, hromadění komárů a tím zvýšenou možnost vzniku různých epidemií.

(c) potravinový systém v ekonomicky vyspělých oblastech mezi které patří Evropa …..