9. Semenné rostliny (nahosemenné, krytosemenné)

• Nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina cévnatých rostlin – 270 000 druhů
• Gametofyt se stává pouhou součástí sporofytu
• Nezávislost procesu oplození na vodním prostředí
• Tvorba semen – dokonalejší rozmnožování
• Systém:
a. Nahosemenné rostliny (Gymnospermae)
i. Kapraďosemenné
ii. Cykasy
iii. Jinany
iv. Jehličnany
b. Krytosemenné rostliny (Angiospermae)

Nahosemenné rostliny
• nedokonalá ochrana vajíček, vyrůstají volně na plodolistech (ne v pestíku), dozrávají v semena
• k opylení dochází přenosem pylu přímo na nahé vajíčko pomocí větru – nejsou už vázány na vodu
• nemají květní obaly
• dřevní část cévního svazku je tvořena pouze cévicemi (tracheidy)
• samčí a samičí výtrusné listy (MIKROSPOROFYLY a MEGASPOROFYLY) tvoří oddělené samčí a samičí šišticovité soubory (STROBILY)

• Pododdělení: CYCADOPHYTINA
o charakterizovány zejména velkými zpeřenými listy
o rozkvět v druhohorách, do dnešní doby se však zachovaly jen nepatrné zbytky

• Třída: KAPRAĎOSEMENNÉ
o vymřelá skupina dřevin stromového i liánového vzrůstu
o velké zpeřené listy, svým vzhledem připomínaly kapradiny
o k ochraně vajíček mají čížkovité útvary listového původu
o doloženy z období devonu až jury, nejvíce v karbonu
o předpokládá se, že se z nich vyvinuly rostliny krytosemenné
o př. ligigendrom

• Třída: CYKASY (Cycadophyta)
o nejprimitivnější skupina recentních semenných rostlin
o nízké dvoudomé stromy s nevětveným kmenem a velkými zpeřenými listy, nahlučenými na vrcholu kmene
o kmeny pokryté zbytky řapíků
o zralá semena mají dužnatou vnější vrstvu, připomínají plod – semenná peckovice
o vznikly v karbonu, největšího rozkvětu dosáhly v druhohorách
o kořeny cykasů žijí v symbióze se sinicemi (fixace vzdušného N2)
o př. cykas revoluta

• Pododdělení: CONIFEROPHYTINA
o asi 600 druhů
o malé jehlicovité nebo šupinovité listy

• Třída: JINANY
o vznikly koncem prvohor a postupně se rozšířily na větší část zemského povrchu
o ve třetihorách většina jinanů vymřela, v současné flóře je zastoupen jediný druh:

o Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
– nazýván „živá fosílie“
– opadavý, dvoudomý strom s plochými dvoulaločnými listy s vidličnatou žilnatinou vyrůstajícími na brachyblastech
– velká kulovitá semena připomínají peckovici = semenná peckovice
– přirozeně se vyskytuje pouze na nevelkém území v jihovýchodní Číně
– léčivý – zlepšuje krevní oběh, imunitu a paměť

• Třída: JEHLIČNANY (KONIFERY)
o většinou stálezelené dřeviny stromovitého, méně často i keřovitého vzrůstu s jehlicovitými nebo šupinovitými listy – pro snížení ztrát vody respirací (chladné a suché oblasti)
o pryskyřičné kanálky v listech, primární kůře a ve dřevě
– získává se z nich terpentýn a kalafuna – antibakteriální účinky
o KVĚTY – uspořádány na vřetenu v květenství
o KVĚTENSTVÍ = šištice (samčí nebo samičí)
– Mikrostrobily Samčí : jeden samčí květ = jedna tyčinka. Většinou se tvoří na spodních větvích
– Megastrobily – Samičí : jeden samičí květ = semenná šupina se 2 vajíčky, pod ní se nachází podpůrná šupina
o Opylení větrem = větrosnubné rostliny
o SEMENA – 2 na každé šupině, vznikají ze dvou oplozených vajíček, jsou okřídelná
o PLOD = šiška = zdřevnatělá samičí šištice (u jedle a cedru se rozpadá přímo na stromě, po rozpadu zbude vřeteno)

ROZMNOŽOVÁNÍ
• pylová zrna při opylení dopadají na kapku tekutiny, vytvářenou na klovém otvoru vajíčka a době jeho zralosti, vysycháním jsou vtahována do vajíčka, kde klíčí v pylovou láčku. ta proniká k zárodečníkům vajíčka a uvolňuje dvě neobrvené spermatické buňky, z nichž jedna splývá s vaječnou buňkou – základ embrya
• oplozená vajíčka dozrávají v semena, volně ležící na plodolistu
• semena – zpravidla křídlatá, rozšiřována větrem, vzácně živočichy ( u jalovce)

o Kordaity – vymřelá skupina, jednoduché kopinaté listy se podílely na vzniku černého uhlí

Systém jehličnanů
1. Cypřišotvaré
a. Cypřiš
b. Zerav
c. Jalovec

2. Borovicotvaré
a. Borovice
b. Smrk
c. Jedle
d. Cedr

3. Tisotvaré
a. Tis červený

o Smrk obecný (ztepilý, pichlavý) – náš nejrozšířenější jehličnan, samičí šištice dozrávají v nerozpadavé válcovité šišky, v nižších nadmořských výškách byly zejména v minulosti nevhodně vysazovány smrkové monokultury
o Jedle bělokorá (douglaskaú) – ploché, na konci vykrojené jehlice, vzpřímené rozpadavé šišky vzácněji se vyskytuje v nižších polohách
o Borovice lesní – jehlice uspořádány po dvou na zkrácených větévkách (brachyblastech), u nás roste na chudých půdách a často extrémních stanovištích, druhotně jsou vysazovány borové monokultury
o Borovice kleč – roste nad horní hranicí lesa, keřový vzrůst
o Modřín opadavý – výrazně světlomilná, rychle rostoucí dřevina s každoročně opadavými měkkými jehlicemi
o Jalovec obecný – keř či nízký strom s pichlavými jehlicemi, tmavě modré dužnaté šištice se používají jako koření a k aromatizování alkoholických destilátů (např. borovičky), patří mezi chráněné druhy
o Tis červený – typická nepřítomnost pryskyřičných kanálků, jedovatý, semena obalená dužnatým červeným míškem rozšiřují ptáci
o Borovice vejmutovka, Smrk pichlavý – původně ze S Ameriky
o Borovice černá – ze Středomoří, dlouhé tuhé jehlice a semenné šupiny naspodu černé

Krytosemenné rostliny
• byliny i dřeviny
• ve dřevě jsou cévy
• první v druhohorách, největší rozkvět v třetihorách,
• vajíčka jsou uzavřena v pestíku (útvar, který vzniká srůstem z jednoho nebo více plodolistů), po dozrání se vajíčka mění v semena
• Květní části umístěné na květním lůžku bývají volné či srostlé. Rozlišujeme květní obaly  které se nepodílejí na rozmnožování, jsou barevně a tvarově rozlišeny na kalich a korunu (květy různoobalné), pokud nejsou takto rozlišeny jedná se o okvětí (květy stejnoobalné) a na vlastní větu- tyčinky a pestík.

• KVĚT – soubor orgánů zajišťujících pohlavní rozmnožování. Chrání pohlavní orgány, podílí se na opylení a oplození.
o stavba:
– stonkový původ – květní lůžko
– listový původ
• obalné listy – koruna, kalich, okvětí
• výtrusné listy – tyčinky, plodolisty

• KVĚTENSTVÍ – soubory květů uspořádaných podle určitého pravidla
o jednoduché
– hroznovité – postranní stonky nepřerůstají hlavní, rozkvétají zdola nahoru nebo pokud jsou kruhovitě uspořádány rozkvétají od obvodu ke středu
– vrcholičnaté – postranní stonky přerůstají hlavní, rozkvétají shora dolů nebo od středu do obvodu
o složené
– homotaktické – kombinace více stejných typů, např. složený klas
– heterotatické – kombinace z různých typů, např. hrozen jinanu

Srovnání hlavních znaků dvouděložných a jednoděložných rostlin

Znak dvouděložné jednoděložné
Klíčení dvěma vstřícnými dělohami jednou dělohou

Hlavní kořen nezaniká, dlouho vytrvá záhy zaniká, je nahrazen
adventivními kořeny

Kambium vyvinuto,a proto stonek není vyvinuto
druhotně tloustne

Cévní svazky otevřené, uspořádané v kruhu roztroušené po celém
průřezu stonku

Listy řapíkaté, jednoduché či složené většinou nedělené
střídavé, přisedlé

Žilnatina zpeřená, dlanitá, síťovitá, znožená souběžná či oblouková

Květy pětičetné či čtyřčetné trojčetné
Květní obaly rozlišeny na kalich a korunu okvětí
vývojově původnější odvozenější

DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY (Magnoliopsida)
• Evolučně původnější skupina rostlin. Vyvinuty cévy.
• Samčí gametofyt – pylové zrno. Samičí – zárodečný vak
• Dvojité oplození

Evoluce
• Vyvinuly se pravděpodobně v Juře

Znaky
1. Dvě dělohy –
2. Pětičlenné, případně čtyřčlenné květy rozlišené na kalich a korunu
3. Hlavní kořen nezaniká – Allorhizie
4. Kruhové uspořádání cévních svazků
5. Dlanitá, případně zpeřená žilnatina
6. Vyvinuté kambium – stonek druhotně tloustne

SYSTÉM MAGNOLIOPSIDA 12

1. Čeleď: LEKNÍNOVITÉ
o Leknín
o Stulík žlutý

2. Čeleď: PRYSKYŘNÍKOVITÉ (8)
o vytrvalé byliny, vyklenuté květní lůžko, více pestíků z 1 plodolistu, obsahují alkaloidy → jedovaté – využití ve farmacii
o zástupci:
– sasanka hajní,
– sasanka pryskyřníkovitá
– orsej jarní,
– jaterník podléžka,
– pryskyřník prudký,
– blatouch bahenní,
– hlaváček jarní,
– koniklec

3. Čeleď: RŮŽOVITÉ (Rosaceae – )
o dřeviny i byliny, mají palisty, entomogamní ( opylení hmyzem )
o plod – měchýřek (talovník), nažky (jahoda), peckovice (slivoň), malvice (jabloň)
o význam: ovoce, léčivky, okrasné rostliny
o obsahují éterické oleje – parfémy
o zástupci:

– Jahodník,
– Ostružiník křovitý
– Ostružiník maliník –souplodí peckoviček
– růže,
– meruňka,
– broskvoň,
– Jabloň domácí
– hrušeň
– tavolník,
– Třešeň višeň
– Třešeň ptačí
– Kontryhel
– jeřáb obecný,
– Řepík lékařský – proti zánětům
– toten lékařský

4. Čeleď: BOBOVITÉ (Vikvovité – Fabaceae/Viciaceae)
o ↓ oboupohlavný K(5) C5 A10 G(1) svrchní
o Třetí nejpočetnější čeleď
o Květy souměrné, uspořádané v hroznu, rozdělení lístků v horní pavézu a dvě postranní křídla, dole člunek
o byliny i dřeviny, entomogamní
o symbióza s hlízkovitými (nitrogenními) bakteriemi
o složené listy s palisty zakončené úponkem
o květenství: hrozen, hlávka, plod: lusk
o zástupci:
– luštěniny
• Hrách setý
• Fazol obecný
• Čočka kuchyňská
– olejniny
• soja,
• podzemnice olejná
– pícniny
• jetel,
• vikev,
• tolice vojtěška,
– plané (trnovník akát, hrachor, janovec metlatý)

5. Čeleď: MIŘÍKOVITÉ (Mrkvovité/okoličnaté)
o typické pro mírný pás, entomogamní složené listy, v pletivech siličné kanálky →alergie
o spodní semeník dozrává v dvounažku
o zástupci:
– kořenová zelenina (mrkev obecná, petržel zahradní),
– naťová zelenina (kopr vonný, celer),
– koření (kmín, fenykl),
– plané (bršlice kozí noha, bolševník obrovský)

6. Čeleď: BRUKVOVITÉ
o typické pro mírný pás, entomogamní, hroznovitá květenství, plod – šešule, šešulka
o zástupci:
– hospodářsky významné
• brukev zelná – dvouletá bylina, odrůdy
o kedluben, květák, hlávkové zelí, kapusta, brokolice, kadeřávek
• ředkev setá,
• hořčice bílá,
• řepka olejka,
• křen selský,
– plané druhy (kokoška pastuší tobolka, hořčice rolní, penízek rolní, česnáček lékařský)

7. Čeleď: HVĚZDNICOVITÉ
o nejpočetnější čeleď, obou i jednopohlavné květy, květenství úbor, plod – nažka s chmýřkem nebo háčky
o zásobní polysacharid inulín
o zástupci:
– olejniny (slunečnice roční),
– zelenina (locika salát),
– okrasné (astry, chryzantémy),
– plané (kopretina bílá, podběl obecný, heřmánek, bodlák, smetánka lékařská, , devětsil, jestřábník, sedmikráska)

8. Čeleď: HLUCHAVKOVITÉ
o křižmostojné listy, čtyřhranný stonek, plod-tvrdka, léčivky a koření
o obsah éterických olejů, silic
o zástupci:
– šalvej lékařská,
– máta peprná,
– majoránka zahradní,
– Rozmarýna lékařská
– Hluchavka bílá
– Hluchavka nachová
– popenec

9. Čeleď: LILKOVITÉ
o převážně byliny, oboupohlavné pětičetné květy,
o plod – bobule, tobolka
o v pletivech jsou alkaloidy → jedovaté
o zástupci:
– pěstované (lilek brambor, rajče jedlé, paprika roční, tabák virginský),
– plané (rulík zlomocný, lilek černý)

10. Čeleď: BŘÍZOVITÉ
o anemogamní, jednopohlavé květy tvoří květenství – jehnědy, nažka, oříšek
o velmi odolné
o zástupci:
– bříza bělokorá,
– olše lepkavá,

11. Čeleď: BUKOVITÉ
o anemogamní dřeviny, jednopohlavné květy – vrcholičnatá květenství, nažka v čížce (dřevnatější rozšířené květní kůžko). Bukvice, žaludy, kaštany
o významné dřeviny mírného pásu
o zástupci:
– buk lesní,
– dub letní,
– dub zimní,
– kaštanovník setý

12. Čeleď: LÍSKOVITÉ
o Bezobalné květy, typ plodu – oříšek
o zástupci:
– Líska obecná
– Habr obecný

13. Čeleď: VRBOVITÉ
o jednopohlavné květy, dvoudomé rostliny, bezobalné květy tvoří květenství – jehnědy, tobolka
o zástupci:
– vrba jíva
– vrba bílá
– vrba křehká
– topol bílý

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

1. Čeleď: LILIOVITÉ
o vytrvalé rostliny (hlízy, oddenky, cibule), oboupohlavné květy, plod: tobolka, bobule
o řada druhů obsahuje alkaloidy
o zástupci: cibule kuchyňská, česnek kuchyňský, tulipán, konvalinka vonná, lilie zlatohlávek, vraní oko čtyřlisté,
– ocún jesenní – alkaloid kolchynin

2. Čeleď: LIPNICOVITÉ
o jednoleté až vytrvalé rostliny,
o stonek → stéblo ( dutý, kolínka )
o květenství – složený klas, květy oboupohlavné, vzácně jednopohlavné ( kukuřice )
o souběžná žilnatina
o zástupci:
– obilniny a pícniny:
• pšenice obecná, žito seté, ječmen setý, oves setý, rýže setá, kukuřice setá, cukrovník lékařský,
– luční rostliny: srha říznačka, lipnice luční, jílek,
– jiné: rákos obecný ( naše největší tráva ), bambus ( celosvětově největší tráva )

3. Čeleď: VSTAVAČOVITÉ

4. Čeleď: ŠÁCHOROVITÉ

Čeleď : Vstavačovité (Orchiaceae)
– vytrvalé bylina s oddenky nebo kořenovými hlízemi
– jsou autotrofní, mykotrofní parazité s endotrofní mykorhizou( houbová vlákna pronikají do kočenů vstavačovitých, kde jsou stravována) = mykotrofie – typ heterotrofní výživa
– květy přizpůsobeny k opylování živočichy, souměrné, pestré, nápadné okvětí, spodní semeník, plod tobolka
– rozšířeny ve vlhkých tropech, u nás chráněné
– př.: střevíček pantoflíček, vemeník dvoulistý, kruštík širolistý, hlístník hnízdák, prstenec májový, vanilovník plocholistý

Čeleď: Šáchorovité (Cyperceae)
– byliny trávovitého vzhledu, trojhranný stonek se dření
-čárkovité, trojřadě uspořádané listy, květy jsou oboupohlavné či jednopohlavné, stejnoobalné až bezobalné, uspořádané v jedno- až mnohokvětých kláscích
– př.: ostřice chlupatá, suchopýr

Čeleď: Lipnicovité (Poceae, Gramineae)
– trávy, jednoleté až vytrvalé byliny s dutými kolénkatými stébly , které nesou střídavé listy se souběžnou žilnatinou
– listy rozlišeny v čárkovitou čepel a pochvu, na jejich rozhraní je blanitý jazýček a ouška
– jsou větrosnubné, květní obaly redukované, květy oboupohlavné sestavené do klásků, které podpírají 2 plevy, klásky tvoří laty či klasy
– plodem je obilka (obilniny ,pícniny)
– př.: pšenice setá, žito seté, ječmen setý, oves setý, kukuřice setá, rýže setá, cukrovník lékařský, lipnice luční, ovsík vyvýšený, srha říznačka, psárka luční, bojínek luční, rákos obecný, bambusy

Významnější užitkové druhy jednoděložných rostlin
– ananasovník chocholatý, banánovník obecný, datlovník obecný, kokosovník ořechoplodý