12. Mnohobuněční živočichové

Kmen: HOUBY (Porifera)
• slepá vývojovou větví živočichů doložená už z kambria, vyvinula se pravděpodobně z bičíkovců
• netvoří skutečné tkáně a orgány, ve vývoji zůstaly na stupni gastruly
• žijí ve sladké i slané vodě, mají nepravidelné tvary, 97% ve vodě mořské
• v dospělosti jsou nepohyblivé, většinou mořští živočichové
• Žijí nejčastěji v koloniích nebo samostatně – solitérně
• stavba těla
o vnější vrstva EKTODERM má krycí funkci – tvořena porocyty
o vnitřní vrstva ENTODERM obsahuje límečkovité buňky – CHOANOCYTY, pomocí nichž přijímají potravu + rozmnožovací funkce
o mezi ekto a entodermem je rosolovitá hmota – MEZOGLEA – jsou zde jehlice (sklerity), podle jejíchž tvarů poznáme o jakou jde houbu
– amébocyty – měňavkovité buňky, roznášení potravy
– skleroblasty – vytvářejí sklerity
– spongobasty – spongiová vlákna – pevná a zároveň pružná
– archeocyty – pro vznik vnitřních pupenů a pohlavních buněk

o voda s potravou proudí do těla kanálky – OSTIEMI
o mají jeden vyvrhovací otvor – OSCULUM
o tělo je vyztuženo jehlicemi (vápenatými, křemičitými) navzájem spojenými pružnými spongiovými vlákny
• jsou to hermafrodité – mají oboje pohlavní buňky
1. nepohlavně se rozmnožují pučením
a. vnější – u mořských, nový jedinec se neodděluje od mateřského a tvoří se kolonie
b. vnitřní: u sladkovodních, tvoří vnitřní pupeny, tzv. GEMULE – umožňující přežít nepříznivé podmínky – např. promrznutí houby
2. pohlavní rozmnožování – buňky se tvoří v mezoglei, spermie osculem opouštějí houbu a jsou ostiemi nasáty do jiné houby, oplodní vajíčko, jeho rýhováním se tvoří pohyblivá larva – AMFIBLASTULA, která později přisedá a dává vznik nové houbě

• třída: HOUBY VÁPENATÉ – pouze mořské druhy (chladná moře), jehlice mají z uhličitanu vápenatého, žijí v koloniích
o houba voštinatá

• třída: HOUBY KŘEMIČITÉ – žijí v teplých mořích, netvoří kolonie, jehlice z oxidu křemičitého
o houba pletená neboli Venušin koš
o houba pohárová
o houba rybničná
o houba říční

• třída: HOUBY ROHOVITÉ – oporu tvoří spongiová vlákna , nevytváří jehlice
o houba mycí – má pouze spongiová vlákna nebo sladkovodní houba rybniční

Kmen: ŽAHAVCI (Cnidaria)
• vodní, převážně mořští živočichové s paprsčitě souměrným tělem
• ve vývoji zůstaly na stupni gastruly
• jejich tělo je vakovité, extracelulární trávení probíhá v láčce nebo gastrovaskulární soustavě (medúzovci)
• mají difuzní nervovou soustavu
• mezi ekto a entodermem je rosolovitá hmota – MEZOGLEA (s opornou funkcí)
• mohou se vyskytovat ve dvou formách:
o POLYP – přisedlé stadium, tvořen příchytným terčem, vlastním tělem s láčkou a rameny, mezi nimi je přijímací a současně vyvrhovací otvor
o MEDÚZA – pohyblivé stádium, zvonovitého tvaru, přijímací a současně vyvrhovací otvor je na spodní straně
• mají žahavé buňky (KNIDOBLASTY) se žahavým vláknem, které se při podráždění vymrští, zabodne do kořisti a omráčí ji (pomocí jedu – neurotoxický hypnotoxin)
o Skládá se z samotného cnidoblastu s výběžkem – cnidocil. Při podráždění cnidocilu dojde k vymrštění žahavého vlákna.
o Cnidoblasty neregenerují, jsou nahrazovány z vmezeřených (intersticiálních) buněk ektodermu
• Endoderm vystýlá vnitřní trávicí dutinu – láčku, je tvořen několika skupinami buněk:
1. dvoubičíkaté buňky slouží k přijímání potravy
2. sekreční buňky vytváří trávicí enzymy
3. buňky svalového epitelu, které stojí kolmo k obdobným buňkám nalézajícím se na povrchu těla slouží k jejich podpoře (mimořádné vyvinutosti tyto buňky dosahují u medůzovců)
4. bazální buňky sloužící jako náhrada za odumřelé buňky všech tří typů.
• jsou hermafrodité i gonochoristé
1. Nepohlavní rozmnožování:
a. pučením
b. strobilací – probíhá u medúzovců, ve stadiu polypa opakovaně zaškrcují ústní konec s rameny, vytvářejí se ramena nová a vzniká tzv. STROBILA, nejstarší jedinci se oddělují, mění se v pohyblivé medúzy – nedospělé EFERY, které se rozmnožují pohlavně, cyklus se opakuje

2. Pohlavní rozmnožování: z oplozeného vajíčka vzniká larva – PLANULA, která přisedá a dává vznik polypu. Ten následně podlého strobiraci
• charakteristické je střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožovány
o Polyp -> strobilace -> medúza -> pohl. Rozmnožování -> planula -> polyp

• Třída: POLYPOVCI – převládá stádium přisedlé
medúza je drobná nebo zcela chybí (NEZMAŘI)
rozmnožují se pučením. Tělo tvoří
1. Nožní terč
2. Vlastní tělo
3. Ústní terč – peristom
• Velká regenerační schopnost
o nezmar hnědý
o nezmar zelený
o medúzka sladkovodní
o nezmar obecný

• Třída: MEDÚZOVCI – mají pravidelnou rodozměnu (polyp je malý, podstatnou část života tvoří stadium medúzy), jsou gonochoristé, živí se většinou dravě
o Medůzy se pohybují reaktivním pohybem, kdy svalovina nacházející se na obvodu zvonu vypuzuje z prostoru subumrelly vodu.
o Skyfomedůzy se živí dravě makroskopickými organismy, jen skupina kořenústky spásá mikroskopický plankton.
– talířovka ušatá
– kořenoústka plicnatá

• Třída: ČTYŘHRANKY
o Velice podobní medúzovcům, 4hranný zvon. Většinou jedovaté

• Třída: KORÁLNATCI
o mořští, nejčastěji žijí v mělkých teplých mořích mezi obratníky – mají horninotvorný význam (korálové útesy, ostrovy),
o vyskytují se pouze ve stadiu polypa, většinou žijí přisedle, vytvářejí vnější nebo vnitřní kostru z koralinu nebo z uhličitanu vápenatého (mimo sasanek)
o často vytvářejí kolonie jedinců s jednou společnou trávicí soustavou – coenosark
o hermafroditi i gonochoristé, mají pohyblivou larvu, rozmnožují se také pučením (noví jedinci se neoddělují a tvoří kolonie)
o Systém
– Osmičetní korálnatci
– Šestičetní korálnatci
– sasanky
1. korál červený –šperkovnictví
2. větevník mozkový
3. sasanka plášťová – žije s rakem poustevníčkem v symbióze
4. sasanka koňská