29. Biosféra a člověk

Charakteristika
• Za životní prostředí člověka považujeme vše, s čím je člověk jako biologický druh ve vzájemném vztahu a co ho obklopuje

• Člověk své životní prostředí využívá, ovlivňuje, mění (úmyslně i neúmyslně), přizpůsobuje se mu a naopak životní prostředí ovlivňuje člověka
Historický vývoj vlivu člověka na prostředí

• V historickém vývoji vztahu člověka k životnímu prostředí rozlišujeme 3 základní období:
o Lovecky – sběračské – až do mladší doby kamenné (6 000-3 500 př. n. 1.), život v souladu s ekosystémem, pokud docházelo ke změnám prostředí, jednalo se o změny dočasné, vratné a lokálně omezené
o Zemědělsky – pastevecké – mladší doba kamenná přinesla velké změny ve způsobu života (kočovné tlupy se usazují) i ve způsobu obživy (mýcení lesů a využití půdy k pastvě a k pěstování plodin), tento způsob života trvá až do středověku, změny vyvolané činností člověka byly trvalejší a často nevratné (např. těžba v dolech, domestikace zvířat), pastva, zakládání měst a nárůst populace způsobily první vážné regionální změny prostředí
o Průmyslové (industriální) – posledních přibližně 400 let ve vývoji člověka přineslo zatím největší změny v prostředí, věda a technika výrazně ovlivnily růst lidské populace a způsob života lidí, člověk podstatně ovlivňuje své životní prostředí zemědělstvím, průmyslem, dopravou, stavebnictvím atd., změny v prostředí mají až globální charakter, klesá množství neobnovitelných zdrojů energie a látek a biologická rozmanitost přírody, jde často o změny nevratné a transgenerační (přenášené z generace na generaci)

Globální problémy a globální změny
• Jako globální problémy lidstva označujeme problémy, které svým působením ovlivňují celou planetu

• Hlavní globální problémy:
o explozivní růst lidské populace – problém především rozvojových zemí, hospodářsky vyspělé země prošly tzv. demografickou transformací (snížení porodnosti, zlepšení postavení žen, zlepšení ekonomické situace atd.), s růstem populace roste potřeba surovin, energie, potravin i prostoru
o destrukce životního prostředí – znečišťování a ohrožování základních složek životního prostředí, tzn. ovzduší, vody, půdy
o surovinová a energetická krize – nebezpečí vyčerpání nerostných zdrojů neobnovitelných (např. uhlí, ropa, rudy) i obnovitelných (např. dřevo, voda)
o vymíráni druhů – nenávratné ztráty některých rostlinných a živočišných druhů způsobené zničením jejich přirozeného prostředí nebo lovem
o válečné konflikty – nebezpečí použití jaderných nebo biologických zbraní atd.

• Globální problémy jsou provázeny GLOBÁLNÍMI ZMĚNAMI – nadměrné využívání fosilních paliv zvyšuje obsah C02 v ovzduší, což způsobuje skleníkový efekt, následné oteplování planety, tání ledovců a zvýšení hladiny světových oceánů. Problém je nutno řešit u samého počátku, tzn. snížit používání fosilních paliv a využívat jiné zdroje energie, např. solární, větrnou, přílivovou atd.

Znečištění ovzduší
• Pevné, plynné nebo kapalné látky dostávající se do ovzduší nazýváme emise, jejich reakcí s dalšími emisemi nebo složkami vzduchu a následným dopadem na Zem vznikají imise

• Hlavními zdroji znečišťování ovzduší jsou tepelné elektrárny, domácí topné systémy, doprava (spalovací procesy) atd.

• Látky přítomné v ovzduší, které zhoršují kvalitu prostředí, můžeme rozdělit na:
o plyny přirozeně se vyskytující v atmosféře, zejména oxid uhličitý CO2 je v důsledku lidské činnosti (zejména spalováním fosilních paliv) produkován v nadbytečné míře, je jedním z hlavních skleníkových plynů způsobujících skleníkový efekt – CO2, nahromaděný v atmosféře, odráží část tepla vyzařovaného ze zemského povrchu, což způsobuje globální oteplení planety a následné tání ledovců a zvýšení hladiny světových oceánů a ohrožení pobřežních oblastí zaplavením
o nejedovaté sloučeniny škodící nepřímo svými reakcemi s dalšími látkami ovzduší, zejména freony (a další chemikálie) způsobující vznik ozonové díry – ozonová vrstva ve stratosféře pohlcuje UV záření nebezpečné pro organismy, freony se hromadí ve stratosféře, kde jsou rozkládány UV zářením, vznikají atomy volného chloru způsobující rozklad ozonu
o toxické látky – jedná se především o:
– oxid siřičitý S02 – spalováním fosilních paliv (obsahují síru), v atmosféře reaguje s vodou a s kyslíkem za vzniku kyseliny sírové, ta se srážkami dostává na zem v podobě tzv. kyselých dešťů, které ničí lesní porosty, okyselují povrchové vody i půdu, zvyšují korozi kovů, porušují strukturu budov, památek a soch
– oxidy dusíku (N20, NO, NO2) – často společně označované jako tzv. NOx, na jejich vzniku se podílí především energetika, průmysl, doprava a vytápěni, samotné dráždí dýchací cesty a snižují obranyschopnost organismu, v atmosféře se mohou měnit na kyselinu dusičnou (podílí se na kyselých deštích) nebo dusičnany
– organické sloučeniny – jedná se zejména o metan, toluen, polyaromatické uhlovodíky (PAH), dioxiny, chlorované uhlovodíky atd.

Znečištění vody
• Na znečištění vody se výraznou měrou podílí přímo vypuštěné odpady, zemědělství (hnojiva, pesticidy) nebo spad z ovzduší atd.

• Voda má do určité míry samočisticí schopnost spočívající především v přirozených oxidačních procesech a v mikrobiálním rozkladu látek (závisí např. na teplotě nebo provzdušnění vody)

• Můžeme rozlišit znečištění vody:
o Biologické – zejména silážní šťávy, močůvka, fekálie, hnijící organická hmota, městské odpadní vody, odpady z nemocnic atd
o Chemické, způsobené např.:
– průmyslovými hnojivy – obsahují dusík, fosfor, jsou srážkami splachována do vodních toků a nádrží, kde způsobují tzv. eutrofizaci vody (nadměrnou zásobenost základními živinami), nastává přemnožení řas a sinic (vodní květ), které spotřebovávají kyslík nutný i pro ostatní organismy a způsobují jejich odumírání a zahnívání vod
– ropou a ropnými produkty – vytváří tenký filtr na hladině, který zabraňuje okysličování vody a způsobuje zahnívání, slepuje peří ptáků a srst savců
– těžkými kovy – mohou pocházet z vypouštěných odpadů, ze vzdušných imisí, kumulují se v tělech ryb, např. Cd, Hg, Pb
– detergenty – čisticí a mycí prostředky z průmyslu i domácností, obsahují povrchově aktivní látky, vytváří na hladině pěnu, brání výměně plynů, odmašťují peří ptáků
– PCB (polychlorované bifenyly) – složka mazadel, nátěrových hmot, hromadí se v tukové tkáni, jsou toxické
o Fyzikální – způsobené např. odpadním teplem (z elektráren), radioaktivním zářením (ukládání radioaktivního odpadu v kontejnerech na dno moří)

Ohrožení půdy
• Půda je v těsném vztahu k ovzduší i vodě a je často ohrožována každým jejich znečištěním

• Na znečištění půdy se podílí kromě průmyslových odpadů především zemědělství, stavebnictví

• Půdu ohrožuje zejména:
o zhutňování půdy – slehnutí půdy způsobené užíváním těžké mechanizace, zhoršuje provzdušňování půdy a prosakování vody
o eroze – rozrušování a odnos půdy působením vody a větru, způsobená nevhodným hospodařením (lze předejít např. orbou po vrstevnici, pěstováním plodin v pásech nebo vytvořením zpevněných teras)
o chemizace – používání pesticidů a nadměrné hnojení
o imise – prostřednictvím srážek nebo spadem z ovzduší se do půdy dostávají např. kyseliny (kyselé deště), těžké kovy, uhlovodíky
o skládky komunálního odpadu – může dojít např. k průsaku škodlivých látek

Ochrana životního prostředí

• Ochrana životního prostředí zahrnuje jeho ochranu před negativními vlivy i cílevědomou činnost člověka zajišťující obnovu a udržení rovnováhy v přírodě

• K základním myšlenkám ochrany životního prostředí patří strategie trvale udržitelného rozvoje = rozvoj, který by uspokojoval potřeby lidstva v současnosti, aniž by ohrožoval potřeby budoucnosti, princip trvale udržitelného rozvoje usiluje o harmonii mezi člověkem a přírodou

• K základním požadavkům trvale udržitelného rozvoje patří např.:
o každý člověk by měl uspokojit své základní potřeby (nezávadná voda, potraviny atd.)
o i budoucí generace by měly uspokojit své základní potřeby alespoň jako tato
o hledání rovnováhy mezi právy a svobodou jedince a jeho zodpovědností vůči ostatním lidem a přírodě

Ochrana přírody v ČR
• Systém ochrany přírody v ČR upravuje množství zákonů (zaměřených na ochranu vody, půdy, ovzduší, problematiku odpadů, regulaci turismu atd.)

• Součástí ochrany přírody je např.:
o vyhlašování chráněných území, pro která jsou vypracovány plány péče (obsahují např. přesné pokyny pro regulaci lidské činnosti atd.), patří sem:
– národní park – velkoplošné území se značně omezenou průmyslovou a zemědělskou výrobou a výskytem vzácných druhů, v současnosti Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko
– chráněná krajinná oblast – velkoplošné území s harmonicky utvářenou krajinou, kladen důraz na šetrnou výrobu i využívání zdrojů, např. Beskydy, Český ráj, Pálava
– národní přírodní rezervace – maloplošné území, málo ovlivněné lidskými zásahy, s vědeckovýzkumným významem, např. Boubínský prales, Praděd
– přírodní rezervace – maloplošné území s regionálním významem, např. Pra-chovské skály
– národní přírodní památka – maloplošný přírodní útvar, často s výskytem vzácných nebo ohrožených druhů, popř. významných geologických jevů, např. Pravčická brána
– přírodní památka – přírodní útvar nebo menší území s regionálním významem, často s výskytem vzácných nebo ohrožených druhů, popř. významných geologických jevů, např. Kundratický les
o ochrana konkrétních druhů zajištěná zákonem a umožněna existencí státem podporovaných zoologických zahrad, chovných stanic atd.
o neustálý monitoring stavu životního prostředí (prováděný státními i soukromými institucemi), na základě získaných poznatků jsou stanoveny hygienické normy a limity (určují např. nejvyšší přípustnou koncentraci určité látky v prostředí)
o územní rozvoj a plánování probíhající na základě poznatků krajinné ekologie

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Globální problémy lidstva 1)
Zdravotnictví,války 2)
Urbanizace,Ekologické problémy 3)
Populace…
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz „Globální problémy lidstva“ naleznete na bezuceni.cz