2. Nahosemenné rostliny Gymnospermae Ginkgoaceae, Ephedraceae Pinaceae, Cupressaceae, Taxaceae

gametofyt je redukovaný na haploidní buňky uvnitř pletiva sporofytu a není už schopen samostatné existence.

Nahosemenné rostliny Gymnospermae navazují přímo na kapraďorosty
oplození již není závislé nutně na vodním prostředí – řada druhů je anemogamní – větrosprašná
mají jednopohlavné květy bez květních obalů uspořádané spirálně ve strobily – šištice
tvořené u samčích lupenovitými tyčinkami
u samičích plochými plodolisty s nahými vajíčky
vajíčka 1 integument
jednoduché oplození – diploidní endosperm
několik děloh má embryo

tvoří semena – dokonalé mnohobuněčné částice s embryem, schopné šíření na velké vzdálenosti a přežívající nepřízeň okolních podmínek

ve dřevě mají pouze tracheidy
patří zde třídy / v tradičním pojetí oddělení koncovka -phyta/
Ginkoopsida,
Gnetopsida-lianovce
Pinopsida- jehličnany

Ginkgoaceae
jediný přeživší druh jest Ginkgo biloba Jinan dvoulaločný
před 280 miliony let v Permu rozvoj skupiny v Číně a Japonsku,
v Evropě poprvé v r. 1730 v bot. zahradě v Miláně a Utrechtu
listy ve tvaru vějíře s vidličnatou žilnatinou /starý typ žilnatiny/
vyrůstají na zkrácených větévkách – makroblastech ve spirálách
dvoudomý strom samčí a samičí jedinci,
samčí květy jehnědovitá květenství,
samičí na stopkách – brachyblastech, po stranách sedí dvě vajíčka – jedno pravidelně abortuje
naposledy se tu objevují polyciliátní spermatozoidy, ale už i pylová láčka! – novinka ve vývoji
k oplození dochází až po opadu semene na zem
semeno má dužnatou sarkotestu a pecku – vypadá asi jako žlutá třešeň – ale není to plod
sarkotesta páchne po opadu,
V Asii jí semena jako mandle – stříbrné meruňky, posvátný strom – výsadba kolem chrámů

listy obsahují flavonoidy – ginsenolidy účinné na podporu metabolismu mozku
/při demencích a mozkových obrnách/

Ephedraceae
Čeleď je monotypická, má jediný rod – Chvojník. Tvoří přechod ke krytosememmým rostlinám
Gnetopsida-Lianovce /všude jako odděl. Gnetophyta/
znaky se dost vydělují z tradičních nahosemenných čili jsou tu některé znaky podobné krytosemenným/

obalosemenné – nemá nahá semena, ale integumenty,
dřeviny- dřevo kromě tracheid i tracheje
náznak květních obalů,
náznak dvojitého oplození, vajíčko dva integumenty, vnitřní protažen v trubku a slouží jako čnělka a blizna,
dvě dělohy /

Ephedra distachya Chvojník dvouklasý keřík v teplejších oblastech, Metlovité dvojdomé keře s asimilujícími větvemi . listy jemné šupinkovié, asimiluje větvemi, obs. alkaloid efedrin /účinek jako adrenalin/,
antitusicum –narkomani z něj vyrábí pervitin
E. sinica ch. čínský – farmac. využití 5000 let /Ćína/
E. trifurca – halucinogenní účinky

Welwitchia mirabilis dřevnatá krátký kmen 30cm výška, 1m šířka, na něm dva řemenovité listy /děložní/ dlouhé několik metrů neustále po celý život dorůstající
Zdálky se podobá hromadě odpadků

Pinopsida- jehličnany
Pinaceae, Cupressaceae, Taxaceae,

čeleď Pinaceae
Picea abies/ excelsa Smrk obecný
na průřezu jehlice kosočtverečné, špičaté,
jehlice na větvích ve spirálách, polštářkovité nasedání – drsné větévky
daří se v chladných obl., mělce kořenící – vývraty
korovnice smrková, Sacchiphantes abietis, mšice klade larvy, které tvoří hálky ve tvaru ananasu
Picea pungens Smrk pichlavý- stříbrný smrk, šedé ojínění, pichlavé jehlice do špičky

Abies alba Jedle bělokorá
Jehlice mají na vrcholu zářez “vykousnuté”, jehlice řapíkaté přísavkou,
Na průřezu ploché, dva voskové proužky na spodní straně
Jehlice rozčísnuté na obě strany, po opadu jehlic je větévka hladká,
Šiška v korunách má vřeteno nahoru, je rozpadavá.
Abies balsamea Jedle balzámová – kanadský balzám /trvalé preparáty s neomezenou trvanlivostí/

Tsuga canadensis Jedlovec kanadský kan. balzám, řapíčkaté jehlice
Pseudotsuga menziesii Douglaska tisolistá, “ citronova jedle”,
šišky : výrazná podpůrná šupina = trojhrotá bractea vyčnívá přes plodnou šupinu,
siličné kanálky /balzámy/

Larix decidua Modřín opadavý, kvalitní dřevo – Benátky,
vysoký obsah tříslovin, kůra v koželužnictví na vydělávání kůží,
podpůrné šupiny větší zpočátku, pak přerůstají plodné, šišky neopadavé, až po 3 letech opadávají spolu s větévkami, na letorostech jehlice ve spirálách, až později na brachyblastech!!!!!!

80 druhů rodu Pinus:
pylová zrna 2 vzdušné vaky, jehlice na brachyblastech po 2 až 5,
jednopohlavné květy ve strobilech – šišticích /na koncových větvích i nělolik ročníků šišek/

Pinus silvestris Borovice lesní
jehlice po dvou na brachyblastech, světle zelené,
na letorostech 3 ročníky šišek, oranžová borka, křídlo semena má klíšťky,
šišky mají na štítku epifýzu a hypofýzu – rozlišovací znak
borovice lesní má hranatý štítek, není rozdíl mezi hřbetní a břišní stranou plodné šupiny
Pinus nigra Borovice černá
Tmavá, černo-šedá borka i v koruně, jehlice po dvou, tmavě zelené, velmi dlouhé, tuhé
Šišky s přehrnutou epifýzou, pupek štítku excentricky, plodné šupiny na břišní straně světlé,
Na hřbetní pod štítkem velmi tmavé

letorosty obs. kyselinu askorbovou, flavonoidy, vitamíny, mastné kys., užití v geriatrii ,
užívá se i pyl,
Technické užití terpentýn, kalafuna

Pinus strobus B. vejmutovka
Jehlice na brachyblastech po 5, světle zelené, vemi dlouhé, ohebné,” hedvábné”
Velká produkce pryskyřic, dlouhé, úzké šištice s bílými skvrnami – pryskyřice

Pinus nigra černá
Pinus mugo kosodřevina
Pinus cembra B. limba 5 jehlic, oříšky semena
Pinus strobus B. vejmutovka
Pinus pinaster
Pinus aristata B. osinatá – 4000 let starý organismus
Cedrus libani – Cedr libanonský podpůrná srůstá se semennou šupinou, katafalky faraonů

Řád Cupressales
čeledi

Taxodiaceae Tisovcovité

pozor! neplést si tuto čeleď s Taxaceae Tisovité – tam patří jen tis Taxus

Sequoia sempervirens – sekvoje vždyzelená
– dorůstá až 100m, dožívá se stáří několik tisíc let,
roste do výšky prvních asi 200 let a potom pouze nabírá na objemu.

V Americe se jim říká “ red wood” červené dřevo – , dřevo je skutečně červené, specificky voní.
V parcích se semena prodávají včetně tablety s původní půdou, je to z důvodu symbiotických hub,
semenáčky by bez přítomnosti těchto hub nepřežily. /viz ukázka/.

Některé organismy mají naprogramovanou smrt postupným stárnutím – člověk,
některé umírají náhle bambusy – po 100 letech náhle odumře celý porost,
některých jako by se to netýkalo – některé jehličnany. Jeden z nejstarších organismů na světě je Pinus aristata borovice osinatá – u jedincú tohoto druhu bylo prokázáno stáří 4000 let.
Častý je případ, že velmi staří jedinci jsou zvýhodňováni v šíření svých semen .
Staří jedinci mají i při lokálních požárech korunu nad porostem, kůra je málo hořlavá a izoluje, teplem se otevřou šišky a vysypou semena do půdy, kde je spálená konkurenční vegetace….

Důsledkem je, že staří jedinci se významně podílejí na obnově populace, gen pro dlohověkost se v populaci objevuje čím dále častěji.

Taxodiaceae Tisovcovité

pozor! neplést si tuto čeleď s Taxaceae Tisovité – tam patří jen tis Taxus
Taxodiun distichum Tisovec dvouřadý
– díky pneumatoforům – dýchacím kořenům může růst i na zaplavovaných půdách a bahniskách
opadavý jehličnan

Metasequoia torreya

příbuzná sekvojí, přesto že v Číně existovaly lesy těchto velmi statných stromů, tento druh poměrně dlouho unikal pozonosti botaniků, byla objevena až během 2. světové války.
Ještě během války byla do Číny vypravena botanická expedice a z objevu se stala světová senzace,
proto dnes v každé větší botanické zahradě tento druh roste – i v Brně v bot. zahradě

Cryptomeria japonica kryptomerie japonská
fylogeneticky velmi starý druh
/roste u vrátnice našeho areálu, velmi starý jedinec
typické jsou jehlice srpovitého tvaru, kulovité šišky/

Cupressaceae Cypřišovité

dřeviny keřovitého vzrůstu, bez siličných kanálků

semena: galbulus pozor, není to bobule, jak se na první pohled zdá,
ale zdužnatělá 3 semenná šištice

Cupressaceae
Juniperus communis Jalovec obecný

dvoudomé keře, vyjímečně stromového vzrůstu
jehlice v přeslenu po 3, nahoře voskový žlábek,
obsah silic – thujon, diuretikum, chráněná dřevina

Juniperus sabina Jalovec klášterský
jedovatý, dříve se používalo jako abortivum
listy kožovité, vstřícné, stojící křížem ve 4 řadách, na hřbetní straně siličná nádržka

dále zde patří rody: Thuja, Cupressus, Cyparis

Cupressus sempervirens Cypřiš pravý
domovem ve Sředomoří
jehličnan , jehož jehlice vyrůstají ve spirálách na brachyblastech ve stažených svazečcích,
velmi kvalitní dřevo, Féničané z něj stavěli lodě a egyptští faraonové katafalky.
U rodu Cupressus se poprvé v historii podařilo vytvořit mezirodového křížence s rodem Chamaecyparis /mezirodový kříženec s cypřiškem/ x Cupressocyparis –zkratka obou rodů

/Pokud se na pohlavním křížení podílejí více jak tři rody, jméno se odvodí od autora s koncovkou –ara/

řád Taxales

Taxaceae

postranní vývojová linie jehličnanů,
liší se v uspořádání samičích květů –

samičí šištici tvoří sterilní šupiny a terminální jediné vajíčko v úžlabí větévek,
samčí šištici tvoří štítkovité tyčinky srostlé v “kytku”
nemají siličné kanálky ve dřevě,
bifaciální anatomickou stavbu listů – rozlišený mezofyl na houbový a palisádový,
kolem průduchů speciální kruhovité kutikulární útvary – Florinův kruh

Taxus baccata Tis červený
dvoudomý strom nebo keř, dříve souvislé porosty na našem území – Perštejn /u hradu jedinec stáří kolem 1000 let/
dnes zbytky porostu v Harmanecké dolině na Slovensku,
dřevo vemi pomalu roste, na výrobu kuší – německý eben
všechny části, kromě červeného dužnatého epimatia, obsahují jedovatý alkaloid taxin – cytostatika

Taxus brevifolia tis širolistý
Taxus cuspidata tis japonský