FALŠOVÁNÍ MASA 3.
FALŠOVÁNÍ MASA 3.
– konzument se nedoví, jak lidský organismus přijme látky obsažené v potravině – např. reklamní kampaň o vhodnosti železa = existují různé návaznosti (obsažnosti) železa na různé produkty a látky => nedozvíme se jaká je vůbec jeho možná využitelnost (např. nutriční význam špenátu jako zdroje železa vzniknul z chybné interpretace obsahu železa v něm o jednu desetinou čárku)
– cholesterol = podle jeho obsahu se potraviny jednoznačně rozdělily na zdravé a nezdravé, přitom jde o část vitamínu E, který si člověk produkuje také sám, dále záleží na různém typu a na tom, kolik si jej naše tělo vyrobí, což ovlivňuje celá řada ukazatelů
obsah cholesterolu v různých druzích masa:
• vepřové maso 400-600 mg/kg
• hovězí maso 500-700 mg/kg
• drůbeží maso 700-900 mg/kg
• pštrosí maso 800-1300 mg/kg
– tuky = tělo nepozná, zda jde o živočišný či rostlinný tuk, ale pozná, zda je méně EPA či DHA, relativně málo nasycené vepřové sádlo je lepší než hovězí lůj, většinou rostlinné oleje jsou silně nenasycené – jsou dobré, ale u ztužených tuků (RAMA) již velmi záleží na stupni hydrogenace – nemusí být nejzdravější
