ČELISTNATCI: RYBY – úvod
RYBY
Ryby jsou druhově nejbohatší třída obratlovců. Ze sladkých vod, kde se původně začali vyvíjet v období prvohor, se postupně rozšířily do všech typů vod. Nejstarší paleontologické nálezy jsou známé ze staršího devonu. Ryby se intenzivně vyvíjely v několika liniích. Výsledkem byl jednak vznik specializovaných skupin bez vývojového pokračování (dvojdyšní, násadcoploutví) jednak ryb lalokoploutvých, z nichž vznikly obojživelníci. Koncem druhohor začal rozvoj kostnatých ryb .
K nim patří téměř všechny dnešní druhy -žijící. Ryby mají vřetenovité ,popř. zploštělé tělo.
Tento tvar umožňuje lépe překonávat odpor vody a usnadňuje rybám pohyb – označujeme ho také proto- hydrodynamický .
Druhová početnost se odráží v jejich tvarové rozmanitosti a různorodé biologii. Totéž platí i o zbarvení ryb -barevnost způsobují pigmenty přítomné v pigmentových buňkách v kůži. Kůže je na povrchu krytá slizem uvolňovaným z hlenových buněk vícevrstevné pokožky. Sliz snižuje tření mezi proudem vody a povrchem těla. Charakteristickým pokryvem těla kostnatých ryb jsou kostěné šupiny. Zakládají se ve spodní vrstvě kůže, v níž jsou šikmo položeny – navenek se překrývají. Počet šupin zůstává po celý život přibližně stálý. S růstem ryby se zvětšují i šupiny .
Podle odlišné hustoty přirůstajících soustředných lamel v zimním a letním období lze určit věk ryby .
Šupiny rozlišujeme na cykloidní, které mají okrouhlý tvar a hladký povrch a ktenoidní, jejichž nepřekrytá plocha je posázena drobnými trny. Vývojově starší skupiny ryb mají masívní šupiny (ganoidní) ,které se navzájem nepřekrývají.
