DRUHOÚSTÍ – STRUNATCI, PLÁŠTĚNCI

Kmen strunatci: podkmen PLÁŠTĚNCI
Podkmen BEZLEBEČNÍ
Podkmen OBRATLOVCI

PLÁŠTĚNCI:

Název je odvozen od vnějšího často rosolovitého pláště, obsahujícího polysacharid tunicin .
Je produktem jednovrstevné pokožky kryjící tělo. Pláštěnci jsou mořští živočichové žijící jednotlivě nebo v koloniích. Jejich vývoj je nepřímý.Pohyblivé stadium larvy připomíná žabího pulce. Nervová trubice a pod ní probíhající chorda jsou pouze v ocasní části těla. Většina tuto část ztrácí při metamorfóze. Jejich dospělí jedinci proto nemají chordu a nervová soustava je tvořená vjednou nervovou zauzlinou s vystupujícími nervy. Ztráta ocasu souvisí s přisedlým způsobem života,nebo s jejich omezeným pohybem. U aktivně žijících jedinců je ocas zachován a napomáhá v pohybu.

Potravou pláštěnců jsou drobné planktonní organismy. Přijímají je s nasátou vodou přijímacím otvorem do nejprostornější části trávicí soustavy – do hltanu. Stěna hltanu je buď jako síto proděravělá velkým počtem žaberních štěrbin nebo prolomená menším počtem otvorů.
Voda je procezována z hltanu žaberními otvory do obžaberního prostoru, který obklopuje hltan a vyúsťuje na povrchu těla otvorem vyvrhovacím. K okysličování tělní tekutiny dochází v přepážkách mezi žaberními štěrbinami.

Pláštěnci jsou jediní strunatci s otevřenou cévní soustavou. Jsou to převážně hermafroditi.
Vývodní cesty pohl. org. vyúsťují stejně jako střevo do obžaberního prostoru.
Kromě pohl. rozmn. se uplatňuje zvláště při tvorbě koloníí rozmnož. nepohlavní -pučení .
Larvy všech pláštěnců mají shodný tvar i základní stavební plán. Dospělci jsou odlišní.

Dělíme je na tři třídy: SUMKY, SALPY, VRŠENKY