Rozmnožování a vývoj rostlin, stavba květu
Pestík je samičí pohlavní orgán, souboru říkáme gyneceum. Vytváří se zde samičí pohlavní buňky. Pestík se skládá ze semeníku, čnělky a blizny. Semeník rozdělujeme podle polohy vůči ostatním částem květu na svrchní, polospodní a spodní.
Rostlinné vajíčko (ovum) je samičí pohlavní buňka. Skládá se ze dvou vaječných obalů (intergumentů). Uvnitř je diploidní mnohobuněčné zárodečné pletivo (nucelles), kde proběhne meióza a když vajíčko zraje, zůstane jen jedna buňka nucellu. Ta se mitózou dělí na 4, 3 zaniknou a ta buňka se pak 3 mitózama dělí na 8. Z nich je pak celé vajíčko, vytvoří se tři protistojné buňky (antipody), potom dvě buňky, které spolu uprostřed splynou v diploidní útvar a vznikne diploidní jádro zralého zárodečného vaku a na druhém konci jsou dvě pomocné buňky (sinergidy) a uprostřed nich je vaječná buňka.
Rostliny, které mají tyčinky i plodolisty na jednom květu označujeme jako oboupohlavné. Vyrůstají-li samčí i samičí květy na jedné rostlině, mluvíme o rostlině jednodomé.
Květní vzorec
Soubor symbolů, které popisují stavbu květu.
5) pohlavnost – samčí, samičí, oboupohlavný
6) souměrnost – souměrný (podle 1 roviny), pravidelný – více rovin
7) P okvětí, K kalich, C koruna, A andreceum, G gyneceum, () srůst
samčí – samičí – oboupohlavý –
pravidelný – * souměrný – bysimetrický – asymetrický – acyklický –
kalich – K koruna – C okvětí – P soubor tyčinek – A s. plodolistů – G
srostlé části – ( ) velký počet – nekonečno
Funkce květu: zajišťuje pohlavní rozmnožování.
Květní diagram znázorňuje počet a postavení květních orgánů při pohledu shora.
Květenství
– hroznovitá – hlavní vřeteno je nejdelší, postranní ho nepřevyšují. Květy rozkvétají zespodu nahoru nebo od obvodu ke středu. Např. hrozen, klas, jehněda, hlávka, úbor
– vrcholičnatá – hlavní vřeteno je zkráceno a postraní ho převyšují. Např. Vrcholík( bez), vijan (pomněnka),
– složená – okolík z okolíčků, klas z klásků
