KOSTERNÍ SOUSTAVA

KOSTERNÍ SOUSTAVA
Lebka je široká dorzoventrálně zploštělá (platybasická), se dvěma týlními hrboly (bikondylní) z velké části bez kostěného krytu (především u žab). Tento se zřejmě redukoval v souvislosti se zvětšením očí a vyšší volností spánkových svalů. Není vytvořeno sekundární patro (jako např. u savců), je zde pouze primární patro, jež je bází mozkovny.
Páteř je složená z různě tvarovaných obratlů, které se diferencují na krční (atlas), trupové (presakrální), křížové (pouze jeden) a ocasní (postsakrální). Obratle jsou tvarově různorodé a existuje jich několik typů: vývojově nejstarší amficélní jsou neschopné artikulovat s okolními, tuto schopnost již mají (díky konkávním a konvexním zakončením) obratle opistocélní, procélní a diplasicoélní. Schopnost artikulace obratlů je významná pro pohyb v terestrickém prostředí. Vysvětlení k morfologii jednotlivých typů obratlů je v příloze o systému. Celkový počet obratlů je u červorů až 250, u ocasatých 30-100, u žab 6-10.
Žebra jsou v různé míře redukována (nejvíce u červorů, velmi krátká u ocasatých a nejsou vytvořena u žab). U žab se jako u prvních obratlovců vytváří hrudní kost.
Končetiny jsou, vyjma červorů, tvořeny dvěma různě modifikovanými páry dle způsobu života (plavání, běh, skok, hrabání). Přední jsou zpravidla čtyřprsté, zadní pětiprsté. U některých forem dochází k jejich redukci (např. surýni Sirenidae mají pouze přední pár).

SVALOVÁ SOUSTAVA
Existují zde, podobně jako u ostatních obratlovců, tři základní typy svalů. Svalstvo hladké, které je neovladatelné centrálním nervovým systémem a nachází se ve stěnách trávicího traktu či krevních cest. Dále svalstvo příčně pruhované, ovládané centrálním nervovým systémem. Srdeční sval je stavbou analogický pruhovaného, ale není ovládán podobně jako hladké svalstvo.
Kosterní (somatické) svalstvo je příčně pruhované a umožňuje pohyb, u ocasatých je podobné rybám – má segmentární charakter, u žab je značně diverzifikováno, významné jsou svaly zadních končetin. Primárně je členěno na myotomy „svalové oddíly“ oddělené myosepty (přepážkami) v počtu odpovídajícím obratlů. S přechodem na souš se jednotná boční svalovina diferencuje a dochází k diverzifikaci jednotlivých svalových segmentů. Viscerální svalovina je tvořena především hladkými svaly útrobí trávicí a dýchací trubice a plic. Patří sem také příčně pruhované svalstvo čelistí a žáber, které je často v souvislosti s jejich ztrátou redukováno.