Kostra:
– kostra volných ploutví:
o archipterygium – má střední osu, z níž vystupují tyčinkovité kůstky na obě strany nebo jen na jednu stranu – typická pro lalokoploutvé a dvojdyšné ryby
o brachiopterygium – vidlicovitá stavba: basalia jsou do V a mezi nimi je chrupavčitá destička, následují vějířovitě uspořádaná radiálka a lepidotrichia – násadcoploutví
o pravé ichthiopterygium – nerozšířenější, mají ho paprkoploutví – basalia jsou obvykle 3 (pro-, meso- a metapterygium), ale je tendence k vymizení prvních dvou nebo i všech tří basalií; následuje řada radialií; značného rozvoje dosahují kostěné koncové paprsky, které jsou tvrdé nebo měkké
Kůže a šupiny:
– kůži tvoří epidermis z 10-30 vrstev, která takřka nerohovatí (živé buňky jsou i na povrchu)
– na kůži jsou obvykle jednobuněčné slzotvorné žlázy
– škára má 3 vrstvy; obsahuje vrstvičku chromatoforů se 4 typy pigmentů
– produktem škáry jsou také šupiny
– šupiny vznikají výlučně na podkladě škáry (pokožka se na jejich vzniku nepodílí)
– kostěné šupiny několika typů
– nejpůvodnější jsou ganoidní: masivní, destičkovité, čtyřhranné, minimálně se překrývající
o leptoidní šupiny (Teleostei): průsvitné, s lamelami, překrývají se
– mají dvě formy: cykloidní a ktenoidní (odlišné okraje)
